Muxoangin pomeranč - Dávkování

Dávkování léku: Muxoangin pomeranč Pastilka

Generikum: dichlorobenzyl alcohol
Účinná látka: lidocaine hydrochloride, amylmetacresol, 2,4-dichlorobenzyl alcohol
ATC skupina: R02AA03 - dichlorobenzyl alcohol
Obsah účinných látek: 2MG/0,6MG/1,2MG
Balení: Blistr
Vždy používejte tento přípravek přesně v souladu s příbalovou informací nebo podle pokynů
svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo
lékárníkem.

Doporučená dávka přípravku je:
Dospělí a dospívající starší 12 let (včetně starších osob)
Nechte pomalu rozpustit v ústech jednu pastilku každé 2 až 3 hodiny, až do maximálního
počtu 8 pastilek v průběhu 24 hodin.
Nenechávejte pastilku rozpouštět v oblasti tváře.

Použití u dětí a dospívajících
Tento lék není určen pro děti a dospívají mladší 12 let.

Nepoužívejte tento přípravek po dobu delší než 5 dnů. Pokud Vaše příznaky po uplynutí této
doby zcela nevymizí, poraďte se se svým lékařem.

Jestliže jste použil(a) více přípravku MUXOANGIN, než jste měl(a)
Nepřekračujte doporučené dávkování.
Doposud nebyly hlášeny žádné případy předávkování.
Příznaky, které se mohou vyskytnout v případě zneužití nebo předávkování: nadměrné
znecitlivění horní části trávicího a dýchacího ústrojí, nespavost, neklid, rozrušení, dechový
útlum, nízký krevní tlak, nepravidelný srdeční tep. Dále se může vyskytnout
methemoglobinemie (stav, kdy není hemoglobin schopen plnit svou funkci ‒ přenos kyslíku).
Pokud použijete příliš mnoho přípravku MUXOANGIN, ihned se poraďte se svým lékařem
nebo lékárníkem.
Vezměte si tuto příbalovou informaci s sebou, protože umožní, aby Vám byla co nejdříve
podána vhodná léčba. Léčba má být symptomatická a podpůrná a má probíhat pod lékařským
dohledem. Methemoglobinemie může být léčena okamžitou nitrožilní injekcí methylenové
modři (1–4 mg/kg).

Jestliže jste zapomněl(a) použít přípravek MUXOANGIN
Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se používání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře,
lékárníka nebo zdravotní sestry.