MORPHIN BIOTIKA 1% - Dávkování

Dávkování léku: Morphin biotika 1% Injekční roztok

Generikum: morphine
Účinná látka: trihydrÁt morfin-hydrochloridu
Alternativy: Maracex, Morfin sulfát ardez, Morphine kalceks, Sevredol, Vendal retard
ATC skupina: N02AA01 - morphine
Obsah účinných látek: 10MG/ML
Formy: Injekční roztok
Balení: Ampulka (Ampule)
Obsah balení: 10X2ML
Způsob podání: prodej na lékařský předpis

Vždy používejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste
jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Individuální, obvyklá jednotlivá terapeutická dávka je 10-20 mg, denní 10-40 mg podkožně nebo
nitrosvalově. Nejvyšší jednotlivá dávka je 20 mg, nejvyšší denní dávka 60 mg podkožně!
Novorozencům a dětem do 6 měsíců věku se podává nitrožilně jednotlivá dávka 25 μg/kg, resp. 50
μg /kg u ventilovaných pacientů; nitrožilní infuzí se podává: 5 – 7 μg/kg/h, resp. 10 – 15 μg/kg/h u
ventilovaných.

Dětem od 6 do 12 měsíců jen v naléhavých případech 0,2 mg/kg, podle potřeby až každé 4 hodiny.
Průměrná jednotlivá dávka dětem je od 1 do 6 let 2-4 mg, od 6 do 15 let 4-10 mg subkutánně nebo
intramuskulárně. Kde je žádoucí rychlý nástup účinku, nebo při nedostatečném prokrvení (hypotenze –
nízký tlak, šok), lze morfin podávat ležícímu pacientovi pomalu i intravenózně. Při intravenózním
podání se dávka snižuje o jednu třetinu až jednu polovinu!

Předávkování
Příznaky lehkého předávkování jsou povznesená dobrá nálada, ospalost, mióza (zúžení zornic),
zpomalení činnosti střev. Těžká intoxikace (otrava) je charakterizována snížením krevního tlaku,
útlumem dýchání a dostavuje se bezvědomí. Může se vyvinout otok plic, hlavně u toxikomanů.

Léčba předávkování spočívá v léčbě jednotlivých příznaků - nízkého krevního tlaku, nízké tělesné
teploty a útlumu dýchání. Nejdůležitější je zabezpečení volných dýchacích cest a dostatečného
dýchání. Specifickou protilátkou je naloxon, jenž může rychle odstranit příznaky otravy. Podává se
dávka 0,4-2 mg nitrožilně, přičemž se dávka opakuje (v 2-3 minutových intervalech) až do probuzení
pacienta, úpravy dýchání a návratu kašlacího reflexu. Je-li působení naloxonu nedostatečné, je nutno
pátrat po jiných příčinách stavu (např. hypoglykémie – nízká koncentrace krevního cukru nebo otrava
jinými látkami).