AXETINE -


 
Τα στοιχεία φαρμάκων δεν είναι διαθέσιμα στην επιλεγμένη γλώσσα, εμφανίζεται το αρχικό κείμενο
Γενικός: cefuroxime
Δραστική ουσία: cefuroxime sodium
Ομάδα ATC: J01DC02 - cefuroxime
Περιεκτικότητα σε δραστικές ουσίες: 1,5G, 750MG
Συσκευασία: Vial
sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

AXETINE 750 mg prášek pro injekční/infuzní roztok
AXETINE 1,5 g prášek pro injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

AXETINE 750 mg
Jedna injekční lahvička obsahuje cefuroximum 750 mg (jako cefuroximum natricum).
Jedna injekční lahvička obsahuje 1,7 mmol (39 mg) sodíku.
AXETINE 1,5 g
Jedna injekční lahvička obsahuje cefuroximum 1,5 g (jako cefuroximum natricum).
Jedna injekční lahvička obsahuje 3,4 mmol (78 mg) sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční/infuzní roztok
Popis přípravku: bílý nebo téměř bílý prášek

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek AXETINE je indikován k léčbě níže uvedených infekcí u dospělých a dětí včetně novorozenců
(od narození) (viz body 4.4 a 5.1).
• Komunitní pneumonie
• Akutní exacerbace chronické bronchitidy
• Komplikované infekce močových cest, včetně pyelonefritidy
• Infekce měkkých tkání: celulitida, erysipel a ranné infekce
• Intraabdominální infekce (viz bod 4.4)
• Profylaxe infekce u gastrointestinálních (včetně ezofageálních), ortopedických,
kardiovaskulárních a gynekologických chirurgických výkonů (včetně císařského řezu)
V případech léčby a prevence infekcí, u nichž je velká pravděpodobnost, že jsou způsobeny anaerobními
organismy, je třeba podávat cefuroxim s dalšími vhodnými antibiotiky.
Při použití přípravku je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibiotik.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Tabulka 1. Dospělí, dospívající a děti ≥ 40 kg
Tabulka 2. Děti < 40 kg
Porucha funkce ledvin
Cefuroxim je primárně vylučován ledvinami. Proto se, stejně jako u všech podobných antibiotik,
u pacientů s výraznou poruchou funkce ledvin doporučuje snížení dávek přípravku AXETINE z důvodu
kompenzace jeho pomalejšího vylučování.
Tabulka 3. Doporučené dávky přípravku AXETINE u pacientů s poruchou funkce ledvin
Indikace Dávka
Komunitní pneumonie a akutní exacerbace chronické bronchitidy 750 mg každých 8 hodin
(intravenózně nebo
intramuskulárně) Infekce měkkých tkání: celulitida, erysipel a ranné infekce
Intraabdominální infekce
Komplikované infekce močových cest, včetně pyelonefritidy 1,5 g každých 8 hodin
(intravenózně nebo
intramuskulárně)
Závažné infekce

750 mg každých 6 hodin
(intravenózně)

1,5 g každých 8 hodin
(intravenózně)
Profylaxe infekce u gastrointestinálních, gynekologických (včetně
císařského řezu) a ortopedických chirurgických výkonů
1,5 g při úvodu do anestezie.
Tato dávka může být doplněna
dvěma 750mg dávkami

(intramuskulárně) po 8 a hodinách.
Profylaxe infekce u kardiovaskulárních a ezofageálních
chirurgických výkonů
1,5 g při úvodu do anestezie,
poté 750 mg (intramuskulárně)
každých 8 hodin po dobu dalších
24 hodin
Děti> 3 týdny a < 40 kg Novorozenci (od narození do
týdnů)
Komunitní pneumonie 30 až 100 mg/kg/den
(intravenózně) podaných ve
nebo 4 rozdělených dávkách
pro většinu infekcí je vhodná
dávka 60 mg/kg/den
30 až 100 mg/kg/den
(intravenózně) podaných ve
nebo 3 rozdělených dávkách
(viz bod 5.2)
Komplikované infekce
močových cest, včetně
pyelonefritidy

Infekce měkkých tkání:
celulitida, erysipel a ranné
infekce
Intraabdominální infekce
Porucha funkce jater

Cefuroxim se primárně vylučuje ledvinami. U pacientů s poruchou funkce jater se neočekává, že má
vliv na farmakokinetiku cefuroximu.
Způsob podání
Přípravek AXETINE je třeba podávat intravenózně po dobu 3 až 5 minut přímo do žíly, nebo pomocí
intravenózní kanyly nebo infuze po dobu 30 až 60 minut, nebo hlubokou intramuskulární injekcí.
Intramuskulární injekce má být aplikována do velkého svalu a do jednoho místa nemá být aplikováno
více než 750 mg. Pro dávky vyšší než 1,5 g má být použito intravenózní podání.
Instrukce týkající se rekonstituce léčivého přípravku před podáním, viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Pacienti se známou hypersenzitivitou na cefalosporinová antibiotika.
Závažná hypersenzitivita (např. anafylaktická reakce) na jakýkoli jiný typ betalaktamových antibiotik
(peniciliny, monobaktamy a karbapenemy) v anamnéze.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivní reakce
Stejně jako u všech beta-laktamů byly hlášeny závažné a ojediněle fatální hypersenzitivní reakce. Byly
hlášeny hypersenzitivní reakce, které progredovaly do Kounisova syndromu (akutního alergického
spasmu koronárních arterií, který může vést k infarktu myokardu, viz bod 4.8). V případě závažných
hypersenzitivních reakcí musí být léčba cefuroximem okamžitě ukončena a musí být zahájena příslušná
léčebná opatření.
Clearance kreatininu T1/2 (hodiny) Dávka (mg)
> 20 ml/min/1,73 m2 1,7–2,6 Není nutné snižovat standardní
dávku (750 mg až 1,5 g třikrát
denně)
10–20 ml/min/1,73 m2 4,3–6,5 750 mg dvakrát denně
< 10 ml/min/1,73 m2 14,8–22,3 750 mg jednou denně
Pacienti na hemodialýze 3,75 Na konci každé dialýzy je
nutné podat další dávku mg intravenózně nebo
intramuskulárně; navíc
k parenterálnímu podání lze
sodnou sůl cefuroximu přidat
k peritoneální dialyzační
tekutině (obvykle 250 mg na
každé 2 litry dialyzační
tekutiny).
Pacienti s renálním selháním na
kontinuální arteriovenózní

hemodialýze (CAVH) nebo
vysokoprůtokové hemofiltraci
(HF) na jednotkách intenzivní
péče
7,9–12,6 (CAVH)
1,6 (HF)
750 mg dvakrát denně; při
nízkoprůtokové hemofiltraci se
postupuje podle doporučeného
dávkování pro poruchu funkce
ledvin.
Před zahájením léčby je zapotřebí prověřit, zda pacient nemá v anamnéze závažné hypersenzitivní
reakce na cefuroxim, jiné cefalosporiny nebo na jiné typy beta-laktamů. Opatrnost je zapotřebí při
podávání cefuroximu pacientům s méně závažnými hypersenzitivními reakcemi na jiná beta-laktamová
antibiotika v anamnéze.
Závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR)
V souvislosti s léčbou cefuroximem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí reakce včetně:
Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a lékové reakce
s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), které mohou být život ohrožující nebo fatální (viz
bod 4.8).
V době předepisování léku mají být pacienti poučeni o známkách a příznacích těchto závažných kožních
reakcí a mají být pečlivě sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Pokud se objeví známky
a příznaky naznačující tyto reakce, cefuroxim má být okamžitě vysazen a má být zvážena alternativní
léčba. Pokud se při podávání cefuroximu u pacienta rozvinula závažná reakce, jako je SJS, TEN nebo
DRESS, léčba cefuroximem nesmí být u tohoto pacienta nikdy znovu zahájena.
Současná léčba silnými diuretiky nebo aminoglykosidy
Cefalosporinová antibiotika ve vysokých dávkách je třeba podávat s opatrností u pacientů, kteří jsou
současně léčeni silnými diuretiky, jako je furosemid, nebo aminoglykosidy. Při použití této kombinace
byla hlášena porucha funkce ledvin. U starších pacientů a u pacientů se známou již existující poruchou
funkce ledvin je třeba monitorovat renální funkce (viz bod 4.2).
Přerůstání necitlivých mikroorganismů
Při používání cefuroximu může dojít k přerůstání kvasinky rodu Candida. Prodloužené používání může
rovněž vést k přerůstání dalších necitlivých mikroorganismů (např. enterokoků a bakterií Clostridium
difficile), které může vyžadovat přerušení léčby (viz bod 4.8).
Při léčbě cefuroximem byl zaznamenán výskyt pseudomembranózní kolitidy související s léčbou
antibiotiky, která může být, co se závažnosti týče, mírná až život ohrožující. Tuto diagnózu je nutné
zvážit u pacientů s průjmem, který se objeví během nebo po podávání cefuroximu (viz bod 4.8). Je nutné
zvážit přerušení léčby cefuroximem a zahájení specifické léčby infekce způsobené bakterií Clostridium
difficile. Nesmí se podávat léčivé přípravky, které inhibují střevní peristaltiku.
Intraabdominální infekce
Kvůli svému spektru účinnosti není cefuroxim vhodný k léčbě infekcí způsobených gramnegativními
nefermentujícími bakteriemi (viz bod 5.1).
Interference s diagnostickými testy
Vývoj pozitivního Coombsova testu v souvislosti s použitím cefuroximu může interferovat s křížovou
krevní zkouškou (viz bod 4.8).
Slabou interferenci lze pozorovat při použití metod založených na redukci mědi (Benediktova
a Fehlingova zkouška, Clinitest). Nemělo by to však vést k falešně pozitivním výsledkům, jaké lze
pozorovat u některých jiných cefalosporinů.
Při testu s ferrikyanidem může dojít k falešně negativnímu výsledku, proto se ke stanovení hladin
glukózy v krvi/plazmě u pacientů léčených sodnou solí cefuroximu doporučuje použít buď
glukózooxidázovou nebo hexokinázovou metodu.
Intrakamerální podání a poruchy oka
AXETINE není dostupný v lékové formě určené k intrakamerálnímu podání. Jednotlivé případy
i skupiny závažných očních nežádoucích účinků byly hlášeny po neschváleném intrakamerálním podání
léčivých přípravků obsahujících sodnou sůl cefuroximu připravených z injekčních lahviček schválených
pro intravenózní/intramuskulární podání. Tyto nežádoucí účinky zahrnovaly makulární edém, retinální
edém, odchlípení sítnice, retinální toxicitu, postižení zraku, snížení zrakové ostrosti, rozmazané vidění,
zkalení rohovky a edém rohovky.
AXETINE 750 mg
Tento léčivý přípravek obsahuje 39 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 1,95 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.
AXETINE 1,5 g
Tento léčivý přípravek obsahuje 78 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 3,9 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Cefuroxim se vylučuje glomerulární filtrací a tubulární sekrecí. Podávání současně s probenecidem se
nedoporučuje. Současné podávání probenecidu prodlužuje vylučování antibiotika a vede ke zvýšeným
maximálním hladinám v séru.
Potenciálně nefrotoxické léky a kličková diuretika
Léčba vysokou dávkou cefalosporinů vyžaduje opatrnost u pacientů, kteří užívají silná diuretika (např.
furosemid) nebo potenciálně nefrotoxické přípravky (např. aminoglykosidová antibiotika), protože
nelze vyloučit, že tyto kombinace léčiv způsobují poškození renálních funkcí.
Jiné interakce
Stanovení hladiny glukózy v krvi/plazmě: viz bod 4.4.
Společné použití s perorálními antikoagulancii může vést ke zvýšení hodnot mezinárodního
normalizovaného poměru (international normalised ratio, INR).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
K dispozici je pouze omezené množství údajů týkajících se použití cefuroximu u těhotných žen. Studie
se zvířaty neprokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Přípravek AXETINE má být předepisován
těhotným ženám pouze v případě, kdy prospěch z léčby převáží možná rizika.
Bylo prokázáno, že cefuroxim prochází placentou a v amniální tekutině i v pupečníkové krvi dosahuje
po intramuskulárním nebo intravenózním podání matce terapeutických hladin.
Kojení
Cefuroxim se vylučuje v malém množství do mateřského mléka. Nežádoucí reakce se při terapeutických
dávkách neočekávají, ačkoli riziko průjmu a mykotických infekcí sliznic nelze vyloučit. Rozhodnutí,
zda přerušit kojení nebo přerušit/ukončit léčbu cefuroximem musí být učiněno po zvážení přínosu kojení
pro dítě a přínosu léčby pro matku.
Fertilita
Žádné údaje týkající se účinku sodné soli cefuroximu na fertilitu u člověka nejsou k dispozici.
Reprodukční studie se zvířaty neprokázaly žádný vliv na fertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky cefuroximu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Na základě
známých nežádoucích účinků však není pravděpodobné, že má cefuroxim vliv na schopnost řídit a
obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou neutropenie, eosinofilie, přechodný vzestup hladiny jaterních
enzymů nebo bilirubinu, zvláště u pacientů s již existujícím jaterním onemocněním, nebyl však prokázán
škodlivý vliv na játra a reakce v místě aplikace.
Kategorie četností přiřazené nežádoucím účinkům níže jsou odhady, protože pro většinu nežádoucích
účinků nejsou vhodné údaje pro výpočet incidence k dispozici. Incidence nežádoucích účinků
souvisejících se sodnou solí cefuroximu se navíc může lišit v závislosti na indikaci.
Ke stanovení četnosti velmi častých až vzácných nežádoucích účinků byly použity údaje z klinických
studií. Četnosti přiřazené všem ostatním nežádoucím účinkům (tj. těm, které se objevovaly s četností
< 1/10 000) byly určené převážně za použití údajů získaných po uvedení přípravku na trh a vztahují se
spíše k hlášenému výskytu než ke skutečné četnosti.
Nežádoucí účinky související s léčbou, všech stupňů závažnosti, jsou shrnuty níže podle tříd orgánových
systémů MedDRA, jejich četnosti a stupně závažnosti. Ke klasifikaci nežádoucích účinků byla použita
následující konvence: velmi časté ≥ 1/10; časté ≥ 1/100 až < 1/10, méně časté ≥ 1/1 000 až < 1/100;
vzácné ≥ 1/10 000 až < 1/1 000; velmi vzácné < 1/10 000 a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Popis vybraných nežádoucích účinků
Cefalosporiny jako skupina mají tendenci k absorpci na povrch buněčné membrány červených
krvinek a reagují s protilátkami zaměřenými proti léku, čímž způsobují pozitivní Coombsův test
(který může interferovat s křížovou zkouškou krve) a ve velmi vzácných případech hemolytickou
anémii.
Bylo pozorováno přechodné zvýšení jaterních enzymů nebo bilirubinu v séru, které je obvykle
reverzibilní.
Třída orgánových
systémů
Časté Méně časté Není známo

Infekce a infestace přerůstání kvasinky
Candida, přerůstání
Clostridium difficile
Poruchy krve

a lymfatického
systému
neutropenie,
eosinofilie, pokles
koncentrace
hemoglobinu
leukopenie, pozitivní
Coombsův test
trombocytopenie,
hemolytická anémie

Poruchy imunitního
systému
léková horečka,

intersticiální nefritida,
anafylaxe, kožní
vaskulitida
Srdeční poruchy Kounisův syndrom
Gastrointestinální

poruchy
gastrointestinální
poruchy
pseudomembranózní
kolitida (viz bod 4.4)
Poruchy jater
a žlučových cest
přechodné zvýšení

jaterních enzymů
přechodné zvýšení
bilirubinu

Poruchy kůže
a podkožní tkáně
kožní vyrážka,

kopřivka a pruritus
erythema multiforme,
toxická epidermální
nekrolýza
a Stevensonův-
Johnsonův syndrom,
angioneurotický edém,
léková reakce

s eozinofilií
a systémovými
příznaky (DRESS)
Poruchy ledvin
a močových cest
zvýšení sérového

kreatininu, zvýšení
dusíku močoviny
v krvi a snížení
clearance kreatininu
(viz bod 4.4)
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace

reakce v místě
aplikace injekce, které
mohou zahrnovat
bolest
a tromboflebitidu

Bolest v místě aplikace intramuskulární injekce je pravděpodobnější při vyšších dávkách. Není však
pravděpodobné, že by vedla k přerušení léčby.

Pediatrická populace

Bezpečnostní profil sodné soli cefuroximu u dětí je stejný jako bezpečnostní profil u dospělých pacientů.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Předávkování může mít neurologické následky, včetně encefalopatie, křečí a kómatu. Příznaky
předávkování se mohou objevit u pacientů s poruchou funkce ledvin, pokud nemají dostatečně sníženou
dávku (viz body 4.2 a 4.4).
Sérové hladiny cefuroximu lze snížit hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, cefalosporiny II.
generace, ATC kód: J01DCMechanismus účinku
Cefuroxim inhibuje syntézu buněčné stěny bakterií po navázání na proteiny vázající penicilin (PBP,
penicillin binding protein). To vede k přerušení biosyntézy buněčné stěny (peptidoglykanu), což
způsobuje lýzu bakteriální buňky a její smrt.
Mechanismus rezistence
Bakteriální rezistence na cefuroxim může být způsobena jedním nebo více následujícími mechanismy:
• hydrolýza betalaktamázami včetně (ale ne pouze) širokospektrých betalaktamáz (ESBL)
a Amp-C enzymy, které mohou být indukované nebo stabilně potlačené u určitých druhů
aerobních gramnegativních bakterií
• snížení afinity proteinů vázajících penicilin k cefuroximu
• nepropustnost zevní membrány, což omezuje přístup cefuroximu k proteinům vázajícím
penicilin u gramnegativních bakterií
• bakteriální efluxní pumpy
U organizmů se získanou rezistencí na jiné injekční cefalosporiny lze očekávat rezistenci na cefuroxim.
V závislosti na mechanismu rezistence mohou organizmy se získanou rezistencí na penicilin vykazovat
sníženou citlivost na cefuroxim.
Hraniční hodnoty pro sodnou sůl cefuroximu
Hraniční hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC) stanovené Evropskou komisí pro testování
antimikrobiální citlivosti (EUCAST, European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing) jsou
následující:
Mikroorganismus Hraniční hodnoty (mg/l)
Citlivé Rezistentní
Enterobacteriaceae1 ≤ 82 > Staphylococcus spp. poznámka3 poznámkaStreptococcus A, B, C a G poznámka4 poznámkaStreptococcus pneumoniae ≤0,5 >Streptococcus (ostatní) ≤0,5 >0,Haemophilus influenzae ≤1 >Moraxella catarrhalis ≤4 >Druhově nespecifické hraniční
hodnoty≤45 >1 Hraniční hodnoty cefalosporinů pro Enterobacteriaceae budou detekovat všechny klinicky
významné mechanismy rezistence (včetně ESBL a plazmidem mediované AmpC). Některé kmeny,
které produkují betalaktamázu, jsou citlivé nebo intermediárně rezistentní k 3. nebo 4. generaci
cefalosporinů s těmito hraničními hodnotami a je třeba je hlásit, když budou zaznamenány, tzn.
přítomnost nebo absence ESBL sama o sobě nemá vliv na zařazení do kategorie citlivosti. V mnoha
oblastech je detekce a charakteristika ESBL doporučována nebo vyžadována za účelem kontroly
infekcí.
Hraniční hodnoty vztahující se pouze k dávkování 1,5 g × 3 a k E. coli, P. mirabilis a Klebsiella
spp.
Citlivost stafylokoků na cefalosporiny je odvozena od citlivosti k meticilinu s výjimkou
ceftazidimu, cefiximu a ceftibutenu, které nemají hraniční hodnoty a nemají se tak používat k léčbě
stafylokokových infekcí.
Citlivost streptokoků skupiny A, B, C a G k cefalosporinům je odvozena od citlivosti k
benzylpenicilinu.
Hraniční hodnoty se týkají denní intravenózní dávky 750 mg x 3 a vysoké dávky alespoň 1,5 g x 3.

Mikrobiologická citlivost
Prevalence získané rezistence se u vybraných druhů může lišit geograficky a s časem; lokální informace
o rezistenci jsou pak potřebné, zvláště při léčbě těžkých infekcí. Když je to nutné, je třeba získat
doporučení odborného lékaře, pokud je místní prevalence rezistence známá a pokud je užitek z použití
látky alespoň u některých typů infekcí sporný.
Cefuroxim je obvykle účinný proti následujícím mikroorganismům in vitro.
Běžně citlivé druhy
Grampozitivní aerobní:
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)$
Streptococcus pyogenes
Streptococcus agalactiae

Gramnegativní aerobní:
Haemophilus parainfluenzae
Moraxella catarrhalis

Mikroorganismy, u kterých může být problém získaná rezistence
Grampozitivní aerobní:
Streptococcus pneumoniae
Streptococcus mitis (skupina viridans)
Gramnegativní aerobní:
Citrobacter spp (ostatní kromě C. freundii)
Enterobacter (ostatní kromě E. aerogenes a E. cloacae)
Escherichia coli
Haemophilus influenzae

Klebsiella pneumoniae
Proteus mirabilis

Proteus spp (ostatní kromě P. penneri a P. vulgaris)
Providencia spp
Salmonella spp

Grampozitivní anaerobní:
Peptostreptococcus spp
Propionibacterium spp

Gramnegativní anaerobní:
Fusobacterium spp
Bacteroides spp

Přirozeně rezistentní mikroorganismy
Grampozitivní aerobní:
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium

Gramnegativní aerobní:
Acinetobacter spp
Burkholderia cepacia
Campylobacter spp

Citrobacter freundii
Enterobacter aerogenes

Enterobacter cloacae
Morganella morganii
Proteus penneri

Proteus vulgaris
Pseudomonas aeruginosa

Serratia marcescens
Stenotrophomonas maltophilia

Grampozitivní anaerobní:
Clostridium difficile
Gramnegativní anaerobní:
Bacteroides fragilis
Další:
Chlamydia spp
Mycoplasma spp
Legionella spp

$ Všechny S. aureus rezistentní na meticilin jsou rezistentní na cefuroxim.
Bylo prokázáno, že in vitro účinnost sodné soli cefuroximu a aminoglykosidových antibiotik
v kombinaci byla přinejmenším aditivní s občasným průkazem synergického účinku.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po intramuskulárním (i.m.) podání cefuroximu zdravým dobrovolníkům se střední maximální
koncentrace v séru pohybovaly v rozmezí od 27 do 35 μg/ml pro dávku 750 mg a od 33 do 40 μg/ml
pro dávku 1000 mg a byly dosaženy během 30 až 60 minut po podání. Po intravenózním (i.v.) podání
dávek 750 a 1500 mg byly sérové koncentrace po 15 minutách přibližně 50 a 100 μg/ml.
AUC a Cmax se zvyšovaly lineárně se zvýšením dávky při jednotlivé dávce v rozmezí od 250 do 1000 mg
po i.m. a i.v. podání. U zdravých dobrovolníků nebyla po opakovaném intravenózním podání dávky
1500 mg každých 8 hodin prokázána akumulace cefuroximu v séru.
Distribuce
Vazba na bílkoviny byla 33 až 50 % v závislosti na způsobu použité metodiky. Průměrný distribuční
objem se pohyboval v rozmezí od 9,3 do 15,8 l/1,73 m2 po i.m. nebo i.v. podání při rozmezí dávek od
250 do 1000 mg. Koncentrací cefuroximu přesahujících minimální inhibiční hladiny pro běžné patogeny
lze dosáhnout v tonzile, tkáních sinů, bronchiální sliznici, kostech, pleurální tekutině, kloubní tekutině,
synoviální tekutině, intersticiální tekutině, žluči, sputu a komorové tekutině. Při zánětu mozkových blan
prochází cefuroxim hematoencefalickou bariérou.
Biotransformace
Cefuroxim není metabolizován.
Eliminace
Cefuroxim se vylučuje glomerulární filtrací a tubulární sekrecí. Sérový poločas po i.m. nebo i.v. injekci
je přibližně 70 minut. Během 24 hodin po podání dochází k téměř úplnému vychytání (85 až 90 %)
nezměněného cefuroximu v moči. Většina cefuroximu se vyloučí během prvních 6 hodin. Průměrná
renální clearance se pohybuje v rozmezí od 114 do 170 ml/min/1,73m2 po i.m. nebo i.v. podání při
rozmezí dávek od 250 do 1000 mg.
Zvláštní populace
Pohlaví

Mezi muži a ženami nebyl po jednorázovém podání i.v. bolusové injekce 1000 mg cefuroximu ve formě
sodné soli pozorován rozdíl ve farmakokinetice.
Starší pacienti
Po i.m. nebo i.v. podání je absorpce, distribuce a exkrece cefuroximu u starších pacientů podobná jako
u mladších pacientů s odpovídajícími renálními funkcemi. Vzhledem k tomu, že u starších pacientů je
větší pravděpodobnost, že budou mít snížené renální funkce, je třeba u nich věnovat pozornost výběru
dávky cefuroximu a může být vhodné monitorovat renální funkce (viz bod 4.2).
Pediatričtí pacienti
Bylo prokázáno, že u novorozenců je podle gestačního věku sérový poločas cefuroximu významně
prodloužený. U kojenců (ve věku > 3 týdny) a u dětí však byl zaznamenaný sérový poločas 60 až minut podobný poločasu pozorovanému u dospělých pacientů.
Porucha funkce ledvin
Cefuroxim je primárně vylučován ledvinami. Stejně jako u všech takových antibiotik se u pacientů se
zřejmou poruchou funkce ledvin (tj. ClCr < 20 ml/min) doporučuje snížení dávky cefuroximu ke
kompenzaci jeho pomalejší exkrece (viz bod 4.2). Cefuroxim je účinně odstraňován hemodialýzou
a peritoneální dialýzou.
Porucha funkce jater
Vzhledem k tomu, že je cefuroxim primárně eliminován ledvinami, neočekává se, že by porucha funkce
jater měla vliv na farmakokinetiku cefuroximu.
Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy
Bylo prokázáno, že u cefalosporinů je nejdůležitějším farmakokineticko-farmakodynamickým indexem
korelujícím s in vivo účinností procento dávkovacího intervalu (%T), tedy koncentrace nevázané látky,
která zůstává nad minimální inhibiční koncentrací (MIC) cefuroximu pro jednotlivé cílové druhy (tj.
%T > MIC).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko
pro člověka. Studie hodnotící kancerogenitu nebyly provedeny, k dispozici však nejsou žádné důkazy,
které by naznačovaly na karcinogenní potenciál.
Aktivita gama-glutamyl-transpeptidázy v moči potkanů je inhibována různými cefalosporiny, hladina
inhibice je však u cefuroximu nižší. To může mít význam při interferenci s klinickými laboratorními
testy u člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Žádné.
6.2 Inkompatibility
Nemíchat s aminoglykosidovými antibiotiky.
6.3 Doba použitelnosti
roky
Rekonstituovaný roztok se doporučuje použít okamžitě.
Chemická a fyzikální stabilita byla prokázána:
• po dobu 5 hodin při 25 °C a 48 hodin při 2 °C – 8 °C (v chladničce) pro rekonstituované roztoky
pro intramuskulární a intravenózní injekci
• po dobu 6 hodin při 25 °C a 24 hodin při 2 °C – 8 °C (v chladničce) pro rekonstituované roztoky
pro intravenózní infuzi
Z mikrobiologického hlediska má však být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba
a podmínky uchovávání přípravku po naředění jsou na odpovědnosti uživatele a normálně nemá být
doba delší než 24 hodin při 2 °C – 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných
aseptických podmínek.
Pokyny pro rekonstituci - viz bod 6.6.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Uchovávání po rekonstituci - viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Injekční lahvička z bezbarvého skla, pryžová zátka, Al odtrhovací kryt, krabička
Velikost balení: 1, 10, 50 nebo 100 injekčních lahviček
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Návod pro rekonstituci
Objemy rozpouštědla a koncentrace roztoků, které mohou být užitečné,
pokud jsou vyžadovány frakcionované dávky
Velikost injekční lahvičky Množství vody,
které je potřeba

přidat (ml)
Přibližná
koncentrace
Objemy rozpouštědla a koncentrace roztoků, které mohou být užitečné,
pokud jsou vyžadovány frakcionované dávky
cefuroximu
(mg/ml)**
750 mg prášku pro injekční/infuzní roztok
750 mg

intramuskulárně
intravenózní bolus
intravenózní infuze
ml
alespoň 6 ml
alespoň 6 ml
1,5 g prášku pro injekční/infuzní roztok
1,5 g intramuskulárně
intravenózní bolus
intravenózní infuze
ml
alespoň 15 ml
15 ml*
* Rekonstituovaný roztok, který je třeba přidat k 50 nebo 100 ml kompatibilního infuzního roztoku (viz
informace týkající se kompatibility níže)
** Výsledný objem roztoku cefuroximu v rekonstitučním médiu je zvýšen vlivem objemového faktoru
léčivé látky, což vede k uvedeným koncentracím v mg/ml.
Kompatibilita
• 0,9% injekční roztok chloridu sodného

• 5% injekční roztok glukózy
• 10% injekční roztok glukózy
• Ringerův injekční roztok
• Laktátový Ringerův injekční roztok
Před použitím je třeba roztok vizuálně zkontrolovat. Lze použít pouze čiré roztoky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MEDOCHEMIE Ltd., 1-10 Constantinoupoleos Street, 3011 Limassol, Kypr
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ /REGISTRAČNÍ ČÍSLA
AXETINE 750 mg: 15/497/00-C
AXETINE 1,5 g: 15/498/00-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 20. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 20. 6. 10. DATUM REVIZE TEXTU
16. 6.


Axetine


ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

KRABIČKA


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

AXETINE 750 mg prášek pro injekční/infuzní roztok
AXETINE 1,5 g prášek pro injekční/infuzní roztok
cefuroximum

2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

injekční lahvička obsahuje cefuroximum 750 mg (jako cefuroximum natricum).
injekční lahvička obs

- περισσότερο

Επιλογή των προϊόντων στην προσφορά μας από το φαρμακείο μας

Axetine - sekce

Axetine
Axetine









Axetine






Σχετικά με το έργο

Ένα ελεύθερα διαθέσιμο μη εμπορικό έργο για το σκοπό των συγκρίσεων λαϊκών φαρμάκων στο επίπεδο των αλληλεπιδράσεων, των παρενεργειών καθώς και των τιμών των φαρμάκων και των εναλλακτικών τους

Περισσότερες πληροφορίες