Generikum: exemestane
Účinná látka: exemestane
ATC skupina: L02BG06 - exemestane
Obsah účinných látek: 25MG
Balení: Blistr
sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
AROMASIN
Potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Léčivá látka: jedna tableta obsahuje exemestanum 25 mg
Pomocné látky: sacharóza, methylparaben.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Popis přípravku: téměř bílé až světle šedé kulaté bikonvexní potahované tablety, na jedné straně černý
potisk (7663).
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek AROMASIN je indikován k adjuvantní léčbě časného invazivního karcinomu prsu
s pozitivní expresí estrogenového receptoru u žen po menopauze. Jeho podávání následuje po 2-3
letech adjuvantní léčby tamoxifenem.
Přípravek AROMASIN je indikován k léčbě pokročilého karcinomu prsu u žen po přirozeně vzniklé
nebo uměle navozené menopauze s progresí onemocnění po léčbě samotným antiestrogenem.
Účinnost nebyla zjišťována u pacientek bez exprese estrogenového receptoru.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí a starší pacientkyDoporučená dávka přípravku AROMASIN je jedna 25mg tableta jedenkrát denně, nejlépe po jídle.
U pacientek s časným karcinomem prsu by měla léčba přípravkem AROMASIN pokračovat až do
dosažení celkové doby pěti let kombinované následné adjuvantní hormonální léčby (nejprve
tamoxifen, poté přípravek AROMASIN), nebo kratší dobu, pokud dojde k relapsu nádorového
onemocnění.
U pacientek s pokročilým karcinomem prsu má léčba přípravkem AROMASIN pokračovat, dokud
nedojde ke zjevné progresi tumoru.
U pacientek s jaterní nebo renální insuficiencí není nutná úprava dávky (viz bod 5.2).
Pediatrická populaceNení doporučeno pro použití u dětí a dospívajících do 18 let.
4.3 Kontraindikace
Přípravek AROMASIN je kontraindikován u nemocných se známou přecitlivělostí na léčivou látku
nebo kteroukoliv složku přípravku uvedenou v bodě 6.1, u těhotných a kojících žen a u žen
v premenopauzálním období.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Přípravek AROMASIN nesmí být podáván ženám v premenopauzálním endokrinním stavu. Proto má
být, kdykoliv je to klinicky opodstatněné, postmenopauzální stav potvrzen stanovením hladin LH,
FSH a estradiolu.
Přípravek AROMASIN je třeba užívat s opatrností u pacientek s poruchou funkce jater nebo ledvin.
Přípravek AROMASIN obsahuje sacharosu. Pacientky se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharoso-izomaltázové deficienci by tento přípravek
neměly užívat.
Přípravek AROMASIN tablety obsahuje methylparaben, který může způsobit alergické reakce
(pravděpodobně zpožděné).
Přípravek AROMASIN značně snižuje hladinu estrogenu a po jeho podání byl pozorován úbytek
kostní hmoty a zvýšený výskyt fraktur (viz bod 5.1). U žen s osteoporózou a u těch, u nichž je riziko
tohoto onemocnění, by mělo být při zahájení a rovněž v průběhu adjuvantní léčby přípravkem
AROMASIN provedeno denzitometrické vyšetření kostní tkáně v souladu se současnými klinickými
pokyny a praxí. U pacientek s pokročilou chorobou je třeba hodnotit minerální densitu kostní tkáně
případ od případu. Přestože zatím nejsou k dispozici dostatečné údaje o vlivu léčby na úbytek kostní
hmoty způsobené přípravkem AROMASIN, pacientky léčené přípravkem AROMASIN by měly být
pečlivě sledovány a u rizikových pacientek má být zahájena příslušná léčba nebo profylaxe
osteoporózy.
U žen s časným karcinomem prsu je třeba před zahájením léčby inhibitorem aromatázy zvážit rutinní
vyšetření hladin 25-hydroxyvitaminu D z důvodu k vysoké prevalence závažného nedostatku.
Pacientky s nedostatkem vitamínu D by měly užívat doplněk s vitamínem D.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Při in vitro sledování se ukázalo, že lék je metabolizován prostřednictvím cytochromu
P450 (CYP) 3A4 a aldoketoreduktázami (viz bod 5.2) a neinhibuje žádné významné CYP izoenzymy.
V klinických studiích zaměřených na farmakokinetiku neměla specifická inhibice CYP 3A4
ketokonazolem významný vliv na farmakokinetiku exemestanu.
V interakční studii s rifampicinem, silným induktorem CYP450, v dávce 600 mg denně a jednorázové
dávce exemestanu 25 mg, byla AUC exemestanu snížena o 54 % a Cmax o 41 %. Vzhledem k tomu, že
klinický význam této interakce nebyl vyhodnocen, může současné podávání látek jako rifampicin,
antikonvulziva (např. fenytoin a karbamazepin) a rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou
(Hypericum perforatum ), které indukují CYP3A4, snížit účinek přípravku AROMASIN.
Přípravek AROMASIN je nutné používat s opatrností spolu s látkami, které jsou metabolizovány
cestou CYP3A4 a mají úzké terapeutické okno. O současném použití přípravku AROMASIN s jinými
protinádorovými léky nejsou klinické zkušenosti.
Přípravek AROMASIN se nemá podávat současně s přípravky obsahujícími estrogen, protože by
mohly potlačit jeho farmakologický účinek.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
TěhotenstvíNejsou k dispozici klinické údaje o užití přípravku AROMASIN v těhotenství. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Aromasin je proto kontraindikován u těhotných žen.
KojeníNení známo, zda je AROMASIN vylučován do lidského mléka. AROMASIN nesmí užívat kojící
ženy.
Ženy v premenopauzálním období nebo v reprodukčním věkuJe nutné, aby lékař probral nutnost adekvátní antikoncepce se ženami, které mohou potenciálně
otěhotnět, a to včetně žen v období kolem menopauzy nebo které jsou krátce v postmenopauze, dokud
jejich postmenopauzální stav není zcela potvrzen (viz body 4.3 a 4.4).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Při podávání přípravku byla pozorována ospalost, somnolence, slabost, závratě. Proto mají být
pacientky poučeny, že pokud se tyto příznaky projeví, mohou zhoršit jejich fyzické a/nebo psychické
schopnosti řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Obecně byl přípravek AROMASIN v klinických studiích prováděných s přípravkem AROMASIN při
standardní dávce 25 mg/den dobře snášen, a nežádoucí účinky byly zpravidla mírné až středně těžké.
Nežádoucí účinky byly důvodem přerušení léčby u 7,4 % pacientek s časným karcinomem prsu
podstupujících adjuvantní léčbu přípravkem AROMASIN, která následovala po počáteční adjuvantní
léčbě tamoxifenem. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly návaly horka (22 %), bolest kloubů
(18 %) a únava (16 %).
Nežádoucí účinky byly důvodem přerušení léčby u 2,8 % ze všech pacientek s pokročilým
karcinomem prsu. Nejčastějšími hlášenými nežádoucími účinky byly návaly horka (14 %) a nauzea
(12 %).
Většina nežádoucích účinků může být připisována běžným farmakologickým důsledkům estrogenové
deprivace (např. návaly horka).
Hlášené nežádoucí účinky z klinických studií a poregistračního sledování jsou níže uvedeny podle tříd
orgánových systémů a podle četnosti výskytu.
Četnosti jsou definovány jako: Velmi časté (≥1/10); Časté (≥1/100 až <1/10); Méně časté (≥1/1 000 až
<1/100); Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); Velmi vzácné (<1/10 000); Není známo (z dostupných
údajů nelze určit).
Tabulka nežádoucích účinků
Třída
orgánovéhosystému podle
MedDRA
Velmi časté
(≥1/10)
Časté (≥1/100 až
<1/10)Méně časté
(≥1/1 000 až
<1/100)
Vzácné
(≥1/10 000až <1/1 000)
Velmi
vzácné
(<1/10 00
0)
Není
známo (zdostupných
údajů nelze
určit)
Poruchy krve
a lymfatického
systémuLeukopenie(
**)
Thrombocytopenie
(**)
Sníženýpočet
lymfocytů(
**)
Poruchy
imunitního
systému
Hypersensitiv
ita
Poruchy
metabolismu a
výživy
Anorexie Psychiatrické
poruchy
Deprese
insomnie
Poruchynervového
systému
Bolest
hlavy,
závratě
Syndrom
karpálního tunelu,parestézie
Somnolence
Cévní poruchy Návaly
horka
Gastrointestin
ální poruchy
Bolest
břicha,
nauzeaZvracení, průjem,
zácpa, dyspepsie
Poruchy jatera žlučových
cest
Zvýšení
jaterních
enzymů,
zvýšení
bilirubinu vkrvi, zvýšení
alkalické-
fosfatázy v
krvi
Hepatitida,
cholestatick
á hepatitida
Poruchy kůže
a podkožní
tkáně
Zvýšené
poceníAlopecie, vyrážka,
urtikárie, pruritus
Akutnígeneralizova
ný
pustulózní
exantém
Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy apojivové tkáně
Bolest
kloubů a
pohybovéh
o aparátu (*)
Fraktura,osteoporóza
Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikaceBolest,
únava
Periferní edém,
astenie
(*) Zahrnuje: artralgie a méně často bolest končetin, osteoartróza, bolest zad, artróza, myalgie a
ztuhlosti kloubů.
(**) U pacientek s pokročilým karcinomem prsu byly trombocytopenie a leukopenie hlášeny vzácně
Občasné snížení počtu lymfocytů bylo pozorováno přibližně u 20 % pacientek užívajících přípravek
AROMASIN, zejména u pacientek s již preexistující lymfopenií. Průměrné hodnoty počtu lymfocytů
se však v průběhu terapie u těchto pacientek signifikantně nezměnily, ani nebyl zaznamenán
odpovídající vyšší výskyt virových infekcí. Tyto účinky nebyly pozorovány ve studiích u pacientek
s časným karcinomem prsu.
V následující tabulce je uvedena četnost předem specifikovaných nežádoucích účinků a onemocnění,
bez ohledu na jejich příčinu, které se vyskytly ve studii IES (Intergroup Exemestane Study) sledující
pacientky s časným karcinomem prsu. Hlášení zahrnují období léčby a následných 30 dnů po ukončení
terapie.
Nežádoucí účinky a
onemocnění
Exemestan(N = 2249)
Tamoxifen
(N = 2279)Návaly horka 491 (21,8 %) 457 (20,1 %)Únava 367 (16,3 %) 344 (15,1 %)
Bolest hlavy 305 (13,6%) 255 (11,2 %)Insomnie 290 (12,9 %) 204 (9,0 %)Zvýšené pocení 270 (12,0 %) 242 (10,6 %)Závrať 224 (10,0%) 200 (8,8%)
Nauzea 200 (8,9%) 208 (9,1%)Osteoporóza 116 (5,2 %) 66 (2,9%)Vaginální krvácení 90 (4,0%) 121 (5,3%)Gynekologické poruchy 235 (10,5%) 340 (14,9%)Jiný primární nádor 84 (3,6%) 125 (5,3%)Zvracení 50 (2,2%) 54 (2,4%)Poruchy vidění 45 (2,0%) 53 (2,3%)Osteoporotické zlomeniny 14 (0,6 %) 12 (0,5 %)Tromboembolismus 16 (0,7 %) 42 (1,8 %)Infarkt myokardu 13 (0,6 %) 4 (0,2 %)
Četnost výskytu srdečních ischemických příhod v IES studii ve skupinách léčených exemestanem a
tamoxifenem byla 4,5 %, respective 4,2 %. Nebyly zaznamenány žádné významné rozdíly pro
jakoukoli individuální kardiovaskulární příhodu včetně hypertenze (9,9 % versus 8,4 %), infarktu
myokardu (0,6 % versus 0,2 %) a srdečního selhání (1,1 % versus 0,7 %).
V IES studii byl exemestan spojován se zvýšeným výskytem hypercholesterolemie v porovnání s
tamoxifenem (3,7 % vs. 2,1 %).
V samostatné dvojitě zaslepené randomizované klinické studii u postmenopauzálních žen s časným
karcinomem prsu s nízkým rizikem léčených po dobu 24 měsíců exemestanem (n = 73) nebo
placebem (n=73), byl exemestan spojován s průměrným 7-9% snížením HDL cholesterolu v plazmě v
porovnání s 1% zvýšením u placeba. Ve skupině s exemestanem došlo také k 5-6% snížení
apolipoproteinu A1 v porovnání s 0-2% u placeba. Vliv na ostatní analyzované lipidové parametry
(celkový cholesterol, LDL cholesterol, triglyceridy, apolipoprotein-B a lipoprotein-a) byl v obou
léčených skupinách velmi podobný. Klinický význam těchto výsledků není jasný.
V IES studii byla pozorována vyšší četnost výskytu žaludečního vředu v ramenu s exemestanem v
porovnání s tamoxifenem (0,7% versus <0,1%). Většina pacientek léčených exemestanem, která měla
žaludeční vřed, užívala současně nesteroidní protizánětlivé přípravky a/nebo již měla žaludeční vřed v
anamnéze.
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Klinické studie byly prováděny na zdravých dobrovolnicích s podáním jednorázových dávek až 800 mg
přípravku AROMASIN a u postmenopauzálních žen s pokročilým karcinomem prsu s podáním jednorázových
dávek až 600 mg denně. Tyto dávky byly dobře snášeny.
Jednorázová dávka exemestanu, která by mohla vyvolat život ohrožující příznaky, není známa. Na
potkanech a psech byla letalita pozorována po jednorázových perorálních dávkách, které odpovídaly
2000 a 4000násobku doporučené dávky pro člověka přepočtené na mg/m2.
Neexistuje specifické antidotum pro předávkování a léčba musí být symptomatická. Je indikována
všeobecná podpůrná léčba, zahrnující časté monitorování vitálních funkcí a pečlivé sledování pacienta.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté hormonů a příbuzná léčiva, inhibitory aromatázy
ATC: L02BG06
Mechanismus účinku
Přípravek AROMASIN je ireverzibilní steroidní inhibitor aromatázy, strukturou připomínající přírodní
substrát androstendion. U žen po menopauze se estrogeny produkují primárně konverzí androgenů na
estrogeny prostřednictvím enzymu aromatázy v periferních tkáních. Potlačení tvorby estrogenu
pomocí inhibice aromatázy je efektivní a selektivní léčba u hormonálně dependentního karcinomu
prsu u postmenopauzálních žen. U postmenopauzálních žen přípravek AROMASIN významně snižuje
sérovou koncentraci estrogenu již při počínající dávce 5 mg. Maximální suprese (více než 90 %) je
dosaženo dávkou 10–25 mg. Při léčbě karcinomu prsu dávkou 25 mg denně byla u
postmenopauzálních žen celková tělesná aromatizace snížena o 98 %.
Exemestan nemá žádnou progesteronovou nebo estrogenovou aktivitu. Slabá androgenní aktivita,
způsobená pravděpodobně jeho 17-hydroderivátem, byla pozorována zejména při vysokých dávkách.
Ve studii opakovaného denního dávkování neměl přípravek AROMASIN prokazatelný účinek na
adrenální biosyntézu kortizolu nebo aldosteronu, stanovených před nebo po stimulaci ACTH, přesto
prokázal svoji selektivitu vzhledem k jiným enzymům, které se účastní steroidogeneze.
Proto není nutná náhrada glukokortikoidů nebo mineralokortikoidů. Lehké zvýšení sérové hladiny LH
a FSH nezávislé na dávce bylo zjištěno i u nízkých dávek: tento efekt je však očekáván v rámci
farmakologické skupiny a je pravděpodobně výsledkem zpětné vazby na úrovni hypofýzy vzhledem k
snížení hladiny estrogenů, která stimuluje hypofyzární sekreci gonadotropinů také u
postmenopauzálních žen.
Klinická účinnost a bezpečnost
Adjuvantní léčba časného karcinomu prsu
Multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené klinické studie (IES) se zúčastnilo 4 724
postmenopauzálních pacientek, jež trpěly primárním karcinomem prsu s pozitivní expresí
estrogenového receptoru nebo primárním karcinomem neznámého typu. Pacientky, které zůstávaly bez
příznaků nemoci po tamoxifenové adjuvantní léčbě trvající 2 až 3 roky, byly randomizovány na dvě
skupiny. Jedna z nich užívala po dobu 2 až 3 let přípravek AROMASIN (25 mg/den) a druhá
tamoxifen (20 nebo 30 mg/den) tak, aby celková doba trvání hormonální léčby dosáhla 5 let.
Studie IES s mediánem doby následného sledování 52 měsícůZ výsledků zjištěných po době léčby s mediánem cca 30 měsíců a následném sledování s mediánem
cca 52 měsíců vyplývá, že následná léčba přípravkem AROMASIN, jíž předcházely 2-3 roky
adjuvantní léčby tamoxifenem, vykazuje klinicky a statisticky významné prodloužení doby přežití bez
příznaků nemoci (PBN) ve srovnání s pokračující léčbou tamoxifenem. Analýza ukázala, že ve
sledovaném období klinického hodnocení přípravek AROMASIN snížil riziko recidivy nádorového
onemocnění prsu o 24 % ve srovnání s tamoxifenem (poměr rizika 0,76; p=0,00015). Prospěšný
účinek exemestanu ve srovnání s tamoxifenem, pokud jde o PBN, je patrný bez ohledu na nodální
status nebo předchozí chemoterapii.
AROMASIN rovněž významně snížil riziko kontralaterálního karcinomu prsu (poměr rizika 0,57;
p=0,04158).
V celkové populaci studie byl zaznamenán trend ke zlepšení celkového přežití u exemestanu (222
úmrtí) v porovnání s tamoxifenem (262 úmrtí) s poměrem rizika 0,85 (log-rank test: p = 0,07362), což
představuje 15% snížení rizika úmrtí ve prospěch exemestanu. Statisticky významné 23% snížení
rizika úmrtí (poměr rizika pro celkové přežití 0,77; Wald chi square test: p = 0,0069) bylo pozorováno
u exemestatu v porovnání s tamoxifenem po úpravě na předem specifikované prognostické faktory (t.j.
ER status, stav uzlin, předchozí chemoterapie, užívání HRT a užívání bisfosfonátů).
Hlavní výsledky účinnosti u všech pacientek („intention-to-treat“) a u pacientek s karcinomem prsu s
pozitivní expresí estrogenového receptoru po 52 měsících:
Cílový parametr
Populace
Exemestan
Příhody /N (%)Tamoxifen
Příhody /N (%)
Poměr rizika
(95% CI)Hodnota
p*
Přežití bez příznaku nemoci aVšechny pacientky 354 /2352 (15,1%) 453 /2372 (19,1%) 0,76 (0,67-0,88) 0,00015
ER+ pacientky 289 /2023 (14,3%) 370 /2021 (18,3%) 0,75 (0,65-0,88) 0,00030
Kontralaterální karcinom prsuVšechny pacientky 20 /2352 (0,9%) 35 /2372 (1,5%) 0,57 (0,33-0,99) 0,04158
ER+ pacientky 18 /2023 (0,9%) 33 /2021 (1,6%) 0,54 (0,30-0,95) 0,03048
Přežití bez karcinomu prsu bVšechny pacientky 289 /2352 (12,3%) 373 /2372 (15,7%) 0,76 (0,65-0,89) 0,00041
ER+ pacientky 232 /2023 (11,5%) 305 /2021 (15,1%) 0,73 (0,62-0,87) 0,00038
Přežití bez vzdáleného relapsu cVšechny pacientky 248 /2352 (10,5%) 297 /2372 (12,5%) 0,83 (0,70-0,98) 0,02621
ER+ pacientky 194 /2023 (9,6%) 242 /2021 (12,0%) 0,78 (0,65-0,95) 0,01123
Celkové přežití dVšechny pacientky 222 /2352 (9,4%) 262 /2372 (11,0%) 0,85 (0,71-1,02) 0,07362
ER+ pacientky 178 /2023 (8,8%) 211 /2021 (10,4%) 0,84 (0,68-1,02) 0,07569
* Log-rank test; ER+ pacientky = pacientky s karcinomem prsu s pozitivní expresí estrogenového
receptoru;
a Přežití bez příznaků nemoci: doba do prvního výskytu místní nebo vzdáleného relapsu,
kontralaterálního karcinomu prsu, nebo do úmrtí z jakékoli příčiny;
b Přežití bez nádoru prsu: doba do prvního výskytu místní nebo vzdáleného relapsu, kontralaterálního
karcinomu prsu nebo do úmrtí na karcinom prsu;
c Přežití bez vzdáleného relapsu: doba do prvního výskytu vzdáleného relapsu nebo do úmrtí na
karcinom prsu;
d Celkové přežití: doba do úmrtí z jakékoli příčiny.
V další analýze podskupiny pacientek s estrogen pozitivními nebo neznámými receptory byl
neupravovaný poměr rizika pro celkové přežití 0,83 (log-rank test: p = 0,04250), což představuje
klinicky i statisticky významné 17% snížení rizika úmrtí.
Výsledky hodnocení vlivu na kosti ukazují, že u žen, jež po 2-3 letech léčby tamoxifenem užívaly
AROMASIN, nastalo mírné snížení BMD (bone mineral density). Četnost zlomenin u pacientek
léčených přípravkem AROMASIN hodnocená v průběhu 30 měsíců léčby byla celé klinické studii
vyšší u pacientek užívajících přípravek AROMASIN v porovnání s pacientkami užívajícími tamoxifen
(4,5 %, resp. 3,3 %, p =0,038).
Výsledky hodnocení vlivu na endometrium ukazují, že po 2 letech léčby došlo u pacientek užívajících
přípravek AROMASIN ke zmenšení tloušťky endometria s mediánem 33 % ve srovnání s žádnou
významnou změnou u pacientek léčených tamoxifenem. Zvětšená tloušťka endometria, zjištěná na
počátku klinické studie, se u 54 % pacientek užívajících přípravek AROMASIN upravila a její
hodnota se vrátila k normálu (< 5 mm).
Studie IES s mediánem doby následného sledování 87 měsícůVýsledky zjištěné po době léčby s mediánem přibližně 30 měsíců a následném sledování s mediánem
asi 87 měsíců ukázaly, že následná léčba přípravkem AROMASIN, které předcházely 2-3 roky
adjuvantní léčby tamoxifenem, vykazuje klinicky a statisticky významné prodloužení doby přežití bez
příznaků nemoci (PBN) v porovnání s pokračující léčbou tamoxifenem. Výsledky ukázaly, že ve
sledovaném období klinického hodnocení přípravek AROMASIN významně snížil riziko recidivy
nádorového onemocnění prsu o 16 % v porovnání s tamoxifenem (poměr rizika 0,84; p = 0,002).
Celkově prospěšný účinek exemestanu ve srovnání s tamoxifenem, pokud jde o PBN, je patrný bez
ohledu na stav uzlin nebo předchozí chemoterapii nebo hormonální terapii. Statistický význam nebyl
zachován v několika podskupinách s malou velikostí vzorku. Ty naznačovaly trend favorizující
exemestan u pacientek s více než 9 pozitivními uzlinami nebo s předchozí chemoterapií CMF. U
pacientek s neznámým stavem uzlin, jinou předchozí chemoterapií, stejně tak s neznámým nebo
chybějícím stavem po předchozí hormonální léčbě byl pozorován statisticky nevýznamný trend
favorizující tamoxifen.
Exemestan rovněž významně prodloužil dobu přežití bez příznaků nemoci (poměr rizika 0,82,
p = 0,00263), a přežití bez vzdáleného relapsu (poměr rizika 0,85, p = 0,02425).
Přípravek AROMASIN rovněž snížil riziko kontralaterálního karcinomu prsu, ale účinek nebyl dále
statisticky významný ve sledovaném období klinického hodnocení (poměr rizika 0,74, p = 0,12983). V
celkové populaci studie byl zaznamenán trend ke zlepšení celkového přežití u exemestanu (373 úmrtí)
v porovnání s tamoxifenem (420 úmrtí) s poměrem rizika 0,89 (log rank test: p = 0,08972), což
představuje 11% snížení rizika úmrtí ve prospěch exemestanu. Po úpravě podle předem
specifikovaných prognostických faktorů (t.j. ER stav, stav uzlin, předchozí chemoterapie, užívání
HRT a užívání bisfosfonátů), statisticky významné 18% snížení rizika úmrtí (poměr rizika pro celkové
přežití 0,82; Wald chi square test: p = 0,0082) bylo pozorováno u exemestanu v porovnání s
tamoxifenem u celé studiové populace.
V další analýze podskupiny pacientek s karcinomem prsu s pozitivní expresí estrogenového receptoru
nebo s neznámým stavem byl neupravovaný poměr rizika pro celkové přežití 0,86 (log-rank test: p =
0,04262), což představuje klinicky a statisticky významné 14% snížení rizika úmrtí.
Výsledky hodnocení vlivu na kosti naznačují, že léčba exemestanem po 2 až 3 roky, po předcházející
léčbě tamoxifenem po dobu 3 až 2 let zvýšila ztrátu kostní hmoty během léčby (průměrná změna od
výchozí hodnoty hustoty kosti za 36 měsíců vyjádřená v %: -3,37 [páteř], -2,96 [kyčel] u exemestanu a
-1,29 [páteř], -2,02 [kyčel] u tamoxifenu). Nicméně ke konci 24měsíčního období po léčbě byly ve
změně kostní density proti výchozím hodnotám minimální rozdíly mezi oběma skupinami, v rameni s
tamoxifenem bylo finální snížení kostní hustoty ve všech lokalitách mírně vyšší (průměrná změna od
výchozí hodnoty hustoty kosti za 24 měsíců po léčbě vyjádřená v %: -2,17 [páteř], -3,06 [kyčel] u
exemestanu a -3,44 [páteř], -4,15 [kyčel] u tamoxifenu).
Počet všech fraktur hlášených při léčbě a během následného sledování byl významně vyšší ve skupině
s exemestanem oproti skupině s tamoxifenem (169 [7.3%] versus 122 [5.2%]; p = 0,004), ovšem v
počtu fraktur hlášených jako osteoporotických nebyl zaznamenán žádný rozdíl.
Studie IES s finální dobou následného sledování 119 měsícůVýsledky zjištěné po době léčby s mediánem přibližně 30 měsíců a následném sledování s mediánem
asi 119 měsíců ukázaly, že následná léčbaexemestanem , které předcházely 2–3 roky adjuvantní léčby
tamoxifenem, vykazuje klinicky a statisticky významné prodloužení doby přežití bez příznaků nemoci
(PBN) v porovnání s pokračující léčbou tamoxifenem. Analýza ukázala, že ve sledovaném období
klinického hodnocení exemestan snížil riziko recidivy nádorového onemocnění prsu o 14 %
v porovnání s tamoxifenem (poměr rizika 0,86; p = 0,00393). Prospěšný účinek exemestanu ve
srovnání s tamoxifenem, pokud jde o PBN, je patrný bez ohledu na stav uzlin nebo předchozí
chemoterapii.
Exemestan rovněž významně prodloužil dobu přežití bez příznaků nemoci (poměr rizika 0,83,
p < 0,00152), a přežití bez vzdáleného relapsu (poměr rizika 0,86, p = 0,02213). Exemestan rovněž
snížil riziko kontralaterálního karcinomu prsu, ale účinek nebyl dále statisticky významný (poměr
rizika 0,75, p = 0,10707).
V celkové populaci studie se celkové přežití mezi oběma skupinami statisticky nelišilo. Ve skupině
s exemestanem došlo k 467 úmrtím (19,9 %) a ve skupině s tamoxifenem k 510 úmrtím (21,5 %)
(poměr rizika 0,91, p = 0,15737, bez korekce na vícenásobné testování). U podskupiny pacientek
s pozitivní expresí estrogenového receptoru nebo s neznámým stavem byl neupravovaný poměr rizika
pro celkové přežití 0,89 (log-rank test: p = 0,07881) ve skupině s exemestanem v porovnání se
skupinou s tamoxifenem.
V celkové populaci studie bylo u exemestanu v porovnání s tamoxifenem pozorováno statisticky
významné 14% snížení rizika úmrtí (poměr rizika pro celkové přežití 0,86; Wald chi square test:
p = 0,0257) po úpravě na předem specifikované prognostické faktory (t.j. ER status, stav uzlin,
předchozí chemoterapie, užívání HRT a užívání bisfosfonátů).
U pacientek léčených exemestanem byl pozorován nižší výskyt dalšího primárního nádoru (jiného než
karcinomu prsu) v porovnání s pacientkami léčenými pouze tamoxifenem (9,9 % versus 12,4 %).
V hlavní studii, ve které byl medián doby následného sledování všech pacientek 119 měsíců (0–
163,94) a medián léčby exemestanem 30 měsíců (0–40,41), byla incidence zlomenin kostí hlášena
u 169 (7,3 %) pacientek ve skupině s exemestanem a u 122 (5,2 %) pacientek ve skupině
s tamoxifenem (p = 0,004).
Výsledky účinnosti ve studii IES u postmenopauzálních žen s časným karcinomem prsu (ITT)
Počet příhod Poměr rizika
Exemestan Tamoxifen Poměr rizika Hodnota pMedián doby léčby 30 měsíců a medián doby následného sledování 34,5 měsíců
Přežití bez příznaku
nemocia213 306 0,69 (95% CI: 0,58–0,82) 0,00003
Přežití bez karcinomu
prsub171 262 0,65 (95% CI: 0,54–0,79) < 0,00001
Kontralaterální karcinom
prsu25 0,32 (95% CI: 0,15–0,72) 0,00340
Přežití bez vzdáleného
relapsuc142 204 0,70 (95% CI: 0,56–0,86) 0,00083
Celkové přežitíd 116 137 0,86 (95% CI: 0,67–1,10) 0,22962
Medián doby léčby 30 měsíců a medián doby následného sledování 52 měsíců
Přežití bez příznaku
nemocia354 453 0,77 (95% CI: 0,67–0,88) 0,00015
Přežití bez karcinomu
prsub289 373 0,76 (95% CI: 0,65–0,89) 0,00041
Kontralaterální karcinom
prsu20 35 0,57 (95% CI: 0,33–0,99) 0,04158
10
Výsledky účinnosti ve studii IES u postmenopauzálních žen s časným karcinomem prsu (ITT)
Počet příhod Poměr rizika
Exemestan Tamoxifen Poměr rizika Hodnota pPřežití bez vzdáleného
relapsuc248 297 0,83 (95% CI: 0,70–0,98) 0,02621
Celkové přežitíd 222 262 0,85 (95% CI: 0,71–1,02) 0,07362
Medián doby léčby 30 měsíců a medián doby následného sledování 87 měsíců
Přežití bez příznaku
nemocia552 641 0,84 (95% CI: 0,75–0,94) 0,002
Přežití bez karcinomu
prsub434 513 0,82 (95% CI: 0,72–0,94) 0,00263
Kontralaterální karcinom
prsu43 58 0,74 (95% CI: 0,50–1,10) 0,12983
Přežití bez vzdáleného
relapsuc353 409 0,85 (95% CI: 0,74–0,98) 0,02425
Celkové přežitíd 373 420 0,89 (95% CI: 0,77–1,02) 0,08972
Medián doby léčby 30 měsíců a medián doby následného sledování 119 měsíců
Přežití bez příznaku
nemocia672 761 0,86 (95% CI: 0,77–0,95) 0,00393
Přežití bez karcinomu
prsub517 608 0,83 (95% CI: 0,74–0,93) 0,00152
Kontralaterální karcinom
prsu57 75 0,75 (95% CI: 0,53–1,06) 0,10707
Přežití bez vzdáleného
relapsuc411 472 0,86 (95% CI: 0,75–0,98) 0,02213
Celkové přežitíd 467 510 0,91 (95% CI: 0,81–1,04) 0,15737
CI = interval spolehlivosti; IES = Intergroup Exemestane Study; ITT = „intention-to-treat“.
a. Přežití bez příznaků nemoci: doba do prvního výskytu místního nebo vzdáleného relapsu,
kontralaterálního karcinomu prsu nebo do úmrtí z jakékoli příčiny.
b. Přežití bez karcinomu prsu: doba do prvního výskytu místního nebo vzdáleného relapsu,
kontralaterálního karcinomu prsu nebo do úmrtí na karcinom prsu.
c. Přežití bez vzdáleného relapsu: doba do prvního výskytu vzdáleného relapsu nebo do úmrtí na
karcinom prsu.
d. Celkové přežití: doba do úmrtí z jakékoli příčiny.
11
Léčba pokročilého karcinomu prsuV randomizované, kontrolované klinické studiií vykázal přípravek AROMASIN v dávce 25 mg/den
statisticky významné prodloužení doby přežití, doby do progrese onemocnění i doby do selhání léčby
ve srovnání se standardní hormonální léčbou megestrol-acetátem u postmenopauzálních pacientek
s pokročilým karcinomem prsu, který se rozvinul po léčbě tamoxifenem nebo během ní, ať už
tamoxifen sloužil jako adjuvantní nebo primární léčba pokročilého onemocnění.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
AbsorpcePo perorálním podání přípravku AROMASIN je exemestan rychle vstřebáván. Frakce dávky
absorbovaná ze zažívacího traktu je vysoká. Absolutní biologická dostupnost u člověka není známa,
ačkoliv se dá předpokládat, že je omezená pro rozsáhlý first-pass efekt. Absolutní biologická
dostupnost u potkanů a psů je 5 %. Při jednorázové dávce 25 mg je dosaženo maximální plazmatické
hladiny 18 ng/ml po dvou hodinách. Potraviny zvyšují biologickou dostupnost o 40 %.
DistribuceDistribuční objem exemestanu nekorigovaný na perorální biologickou dostupnost je cca 20 000 litrů.
Kinetika je lineární s terminálním eliminačním poločasem 24 hodin. Vazba na plazmatické bílkoviny
je přibližně 90% a je nezávislá na koncentraci. Exemestan ani jeho metabolity se neváží na erytrocyty.
Exemestan se po opakovaném podání nekumuluje neočekávaným způsobem.
EliminaceExemestan je metabolizován oxidací methylenové skupiny v pozici 6 prostřednictvím izoenzymu
CYP3A4 a/nebo redukcí 17-keto skupiny prostřednictvím aldoketoreduktáz následované konjugací.
Clearance exemestanu je cca 500 l/h, bez korekce pro perorální biologickou dostupnost.
Metabolity jsou inaktivní nebo inhibice aromatázy je nižší než u mateřské látky.
Množství nezměněného léku vyloučeného močí je 1 % dávky. Ekvivalentní množství (40 %)
radioaktivně značeného (14C) exemestanu bylo vyloučeno močí a stolicí během týdne.
Zvláštní skupiny nemocných
VěkU přípravku AROMASIN nebyla pozorována signifikantní korelace mezi systémovou expozicí a
věkem.
Renální insuficienceU pacientů s těžkou ledvinovou nedostatečností (CLcr < 30 ml/min.) byla systémová expozice
přípravku AROMASIN po jednorázové dávce dvojnásobná v porovnání se zdravými dobrovolníky.
Vzhledem k bezpečnostnímu profilu exemestanu není třeba dávku upravovat.
Jaterní insuficienceSystémová expozice přípravku AROMASIN byla u jedinců se středně těžkou nebo těžkou jaterní
nedostatečností 2-3x vyšší než u zdravých dobrovolníků. Vzhledem k bezpečnostnímu profilu
exemestanu není třeba dávku upravovat.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Toxikologické studieNálezy v toxikologických studiích s opakovanou dávkou u potkanů a psů obecně odpovídaly
farmakologické aktivitě exemestanu, jako například účinky na reprodukční a akcesorní orgány. Jiné
toxické účinky (na játra, ledviny nebo CNS) byly pozorovány pouze při expozici dávkám, které
významně překračují maximální dávky pro člověka, což ukazuje na minimální význam pro klinické
použití.
12
MutagenitaExemestan nebyl genotoxický pro bakterie (Amesův test), V79 linie buněk čínských křečků, potkaní
hepatocyty nebo pro myší jadérka. Přestože byl exemestan klastogenní pro lymfocyty in vitro, ve dvou
studiích in vivo klastogenní nebyl.
Reprodukční toxicitaPřípravek AROMASIN byl embryotoxický u potkanů a králíků při hladinách systémové expozice
podobné expozici získané u člověka při dávce 25 mg/den. Nebyly zaznamenány příznaky teratogenity.
KancerogenitaVe dvouleté studii kancerogenity u samic potkanů nebyly pozorovány žádné nádory související s
léčbou. U samců potkanů byla studie ukončena v 92. týdnu pro časné úmrtí na chronickou nefropatii.
Ve dvouleté studii kancerogenity u myší byl u obou pohlaví pozorován vzestup incidence jaterních
novotvarů při středních a vysokých dávkách (150 a 450 mg/kg/den). Tento nález je dáván do vztahu s
indukcí hepatálních mikrozomálních enzymů, účinkem pozorovaným u myší, avšak ne v klinických
studiích. Dále byl pozorován vzestup incidence renálních tubulárních adenomů u myších samců při
vysokých dávkách (450 mg/kg/den). Tato změna je považována za druhově a pohlavně specifickou a
byla pozorována při dávce, která je 63násobkem terapeutické dávky u člověka. Žádný z těchto
pozorovaných účinků nebyl shledán klinicky relevantním k léčbě pacientek exemestanem.
6. FARMACEUTICKÉ INFORMACE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety: koloidní hydratovaný oxid křemičitý, krospovidon, hypromelóza, magnesium-stearát,
mannitol, mikrokrystalická celulóza, sodná sůl karboxymethylškrobu, polysorbát 80.
Potahová vrstva tablety: hypromelóza, polyvinylalkohol, simetikonová emulze, makrogol 6000,
sacharóza, hydrát zásaditého uhličitanu hořečnatého, oxid titaničitý, methylparaben, černý inkoust
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
6.5 Druh obalu a obsah balení
AL-PVDC/PVC-PVDC blistr, krabička.
Velikost balení: 15, 30 a 90 tablet.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
13
PFIZER, spol. s r.o., Praha, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
44/005/01-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10. 1. 2001
Datum posledního prodloužení registrace: 5. 9. 2012
10. DATUM REVIZE TEXTU
28. 1
1. 2017