PALEXIA -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

PALEXIA 4 mg/ml perorální roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml perorálního roztoku obsahuje tapentadolum 4 mg (ve formě tapentadoli
hydrochloridum).

Pomocné látky se známým účinkem:
Přípravek PALEXIA obsahuje propylenglykol, benzoát sodný a sodík.
Viz bod 4.4.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Perorální roztok.
Čirý bezbarvý roztok, pH 3,5 až 4,5.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek PALEXIA je určen k úlevě od středně silné až silné akutní bolesti u dětí od 2 let věku a
tělesné hmotnosti do 16 kg a u dospělých pacientů, které lze adekvátně léčit pouze opioidními
analgetiky.

4.2 Dávkování a způsob podání

Použití přípravku PALEXIA u dětí je omezeno na použití v nemocnici, kde je k dispozici vhodné
vybavení na podporu dýchání.

Dávkovací režim má být stanoven individuálně podle intenzity léčené bolesti, předchozí zkušenosti
s podobnými léky a možnosti sledovat pacienta.

Dospělí:
Doporučená zahajovací dávka je 50 mg tapentadolu ve formě perorálního roztoku po 4 až hodinách.
V závislosti na intenzitě bolesti a předchozí zkušenosti pacienta s analgetiky může být nutné podat
vyšší zahajovací dávku.
První den léčby lze podat další dávku již po jedné hodině od počáteční dávky, pokud nedošlo k
úlevě od bolesti. Dávka se dále pod pečlivým dohledem předepisujícího lékaře individuálně
upravuje na úroveň, která zajišťuje adekvátní analgesii při minimálních nežádoucích účincích.
Celkové denní dávky vyšší než 700 mg tapentadolu během prvního dne podávání a udržovací denní
dávky vyšší než 600 mg tapentadolu nebyly studovány, a proto se nedoporučují.




Tabulka pro výpočet velikosti dávky přípravku PALEXIA 4 mg/ml perorální roztok:

Předepsaná jednotlivá dávka
tapentadolu
Objem (ml), který má být podán
25 mg 6,25 ml
50 mg 12,5 ml
75 mg 18,75 ml
100 mg 25 ml

Délka trvání léčby
Perorální roztok je určen k léčbě akutní bolesti. Jestliže se předpokládá nebo je nutná dlouhodobější
léčba u dospělých a pokud je podáváním přípravku PALEXIA dosaženo účinné úlevy od bolesti bez
výskytu netolerovatelných nežádoucích účinků, má být zvážen případný převod pacienta na léčbu
pomocí tablet s prodlouženým uvolňováním přípravku PALEXIA RETARD.
Pokračující podávání tapentadolu musí být pravidelně vyhodnocováno stejně jako u každé
symptomatické léčby.

Vysazení přípravku
Po náhlém vysazení tapentadolu by mohlo dojít k výskytu abstinenčních příznaků (viz bod 4.8). U
pacientů, kteří nebudou potřebovat další léčbu tapentadolem, se doporučuje postupné snižování
dávky, aby se zabránilo výskytu abstinenčních příznaků.

Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávkování (viz
bod 5.2).

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebyl přípravek PALEXIA v kontrolovaných studiích
účinnosti studován, proto se použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).
Přípravek PALEXIA má být u pacientů se středně těžkou poruchou f u n k c e jater podáván s
opatrností. Léčba těchto pacientů má být zahájena dávkou 25 mg tapentadolu ve formě perorálního
roztoku nejvýše jednou za 8 hodin. Na počátku léčby se nedoporučuje vyšší denní dávka než mg tapentadolu. Při další léčbě se udržení analgetického účinku při přijatelné snášenlivosti
dosahuje zkrácením nebo prodloužením dávkovacího intervalu (viz body 4.4 a 5.2).
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyl přípravek PALEXIA studován, proto se použití u
této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2).

Starší pacienti (od 65 let věku)
U starších pacientů není obecně úprava dávky nutná. Protože je však u starších pacientů vyšší
pravděpodobnost snížené funkce ledvin a jater, má být věnována pozornost volbě dávky, jak je
doporučeno (viz body 4.2 a 5.2).

Pediatrická populace

Doporučené dávkování pro děti se odvíjí od věku a tělesné hmotnosti:
Pro děti a dospívající od 2 let do méně než 18 let věku je doporučená jednotlivá dávka 1,25 mg na
kg tělesné hmotnosti každé 4 hodiny.
Maximální denní dávka je 7,5 mg na kg tělesné hmotnosti (≤ 6 x jednorázová dávka).

Maximální dávka pro děti a dospívající s vysokým BMI (index tělesné hmotnosti) nesmí překročit
vypočítanou maximální dávku pro tělesnou hmotnost při percentilu 97,5 pro daný věk.

Snížení dávky může být zvažováno s ohledem na pokles akutní bolesti.

Doporučené dávkovaní pro děti s tělesnou hmotností do 16 kg (PALEXIA 4 mg/ml perorální
roztok):



Od 2 let do méně než 18 let věku
Tělesná hmotnost do 16 kg
1,25 mg/kg každé 4 hodiny
PALEXIA 4mg/ml perorální roztok (dávkování pomocí 2,5ml dávkovací
pipety)
kg (tělesná
hmotnost)
ml (objem
dávky)
kg (tělesná
hmotnost) ml (objem dávky)
9,0 – 9,2 2,8 12,8 – 13,1 4,9,3 – 9,5 2,9 13,2 – 13,4 4,9,6 – 9,9 3,0 13,5 – 13,7 4,10,0 – 10,2 3,1 13,8 – 14,0 4,10,3 – 10,5 3,2 14,1 – 14,3 4,10,6 – 10,8 3,3 14,4 – 14,7 4,10,9 – 11,1 3,4 14,8 – 15,0 4,11,2 – 11,5 3,5 15,1 – 15,3 4,11,6 – 11,8 3,6 15,4 – 15,6 4,11,9 – 12,1 3,7 15,7 – 15,9 4,12,2 – 12,4 3,8 16 5,12,5 – 12,7 3,9

Pro dávkování 20 mg nebo více (pacienti s tělesnou hmotností větší než 16 kg) se doporučuje použití
jiné lékové formulace, např. PALEXIA 20 mg/ml.

Bezpečnost a účinnost přípravku PALEXIA u dětí mladších 2 let nebyla dosud stanovena. Údaje,
které jsou v současné době k dispozici, jsou popsány v bodech 5.1 a 5.2, avšak nelze stanovit žádná
doporučení pro dávkování u dětí mladších než 2 roky.

Délka trvání léčby
Perorální roztok je určen k léčbě akutní bolesti. Pokračující podávání tapentadolu musí být
pravidelně vyhodnocováno stejně jako u každé symptomatické léčby. U dětí nemá léčba trvat déle
než 3 dny, protože bezpečnost a účinnost delšího trvání léčby není dosud k dispozici.

Vysazení přípravku
Příznaky z vysazení mohou nastat po náhlém přerušení léčby tapentadolem (viz bod 4.8). Pokud
pacient již nevyžaduje léčbu tapentadolem, je vhodné dávku postupně snižovat, aby se zabránilo
příznakům z vysazení.

Porucha funkce ledvin
Přípravek PALEXIA nebyl studován u dětí a dospívajících s poruchou funkce ledvin, a proto se
použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater
Přípravek PALEXIA nebyl studován u dětí a dospívajících s poruchou funkce jater, a proto se použití
u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2).


Způsob podání
Přípravek PALEIXA je určen k perorálnímu podání.
Přípravek PALEXIA lze užívat nezávisle na jídle.
Přípravek PALEXIA lze užívat v neředěné formě nebo naředěný ve vodě nebo jakémkoli
nealkoholickém nápoji. Součástí balení tohoto přípravku je dávkovací pipeta s připojeným
adaptérem. Její použití se doporučuje k odměření přesného požadovaného objemu, který má být z
lahvičky odebrán a který odpovídá předepsáné jednotlivé dávce tapentadolu.

Přípravek PALEXIA lze podávat nazogastrickou sondou z polyuretanu, silikonu nebo
polyvinylchloridu (tyto materiály byly testovány a nevykazovaly žádné interakce nebo degradaci
tapentadolu).

4.3 Kontraindikace

Přípravek PALEXIA je kontraindikován
• u pacientů s hypersenzitivitou na tapentadol nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v
bodě 6.• v situacích, kdy jsou kontraindikovány léčivé látky s agonistickým působením na μ-
opioidních receptorech, tj. u pacientů se závažným útlumem dýchání (v podmínkách, kdy
není možné monitorování pacientů nebo chybí resuscitační vybavení) a u pacientů s
akutním nebo těžkým bronchiálním astmatem nebo hyperkapnií
• u kteréhokoli pacienta s manifestním nebo suspektním paralytickým ileem
• u pacientů s akutní intoxikací alkoholem, hypnotiky, centrálně působícími analgetiky
nebo psychotropními léčivými látkami (viz bod 4.5)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Tolerance a porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)
Při opakovaném podávání opioidů se může vyvinout tolerance, fyzická a psychická závislost a
porucha užívání opioidů (OUD). Zneužívání nebo úmyslné nesprávné používání opioidů může
způsobit předávkování a/nebo úmrtí. U pacientů s osobní či rodinnou anamnézou (rodiče nebo
sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně onemocnění z užívání
alkoholu), u současných uživatelů tabáku nebo u pacientů s jinými poruchami duševního zdraví v
osobní anamnéze (např. Deprese, úzkost a poruchy osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD.
Pacienti budou vyžadovat sledování zaměřené na známky chování vedoucí k vyhledávání léku (např.
příliš časté žádosti o doplnění). To se týká i kontroly souběžně podávaných opioidů a
psychoaktivních léků (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD se má
zvážit konzultace se specialistou na léčbu závislostí.

Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné
látky:
Současné užívání přípravku PALEXIA a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky,
může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné
předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.
V případě rozhodnutí předepsat přípravek PALEXIA současně se sedativy, je nutné předepsat
nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a
sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o
těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Respirační deprese
Při vysokých dávkách nebo u pacientů citlivých na agonisty μ-opioidních receptorů může přípravek
PALEXIA vyvolat respirační depresi závislou na dávce. Z toho důvodu je třeba opatrnosti při
podávání přípravku PALEXIA pacientům s poruchou respiračních funkcí. Jinou možností je u
takových pacientů volba neopiodních analgetik a použití přípravku PALEXIA pouze pod
pečlivým lékařským dohledem a v co nejnižších účinných dávkách. Jestliže vznikne respirační
deprese, musí být léčena stejně jako jakákoli jiná respirační deprese vyvolaná agonisty μ-
opioidních receptorů (viz bod 4.9).

Úrazy hlavy a zvýšený nitrolební tlak
Přípravek PALEXIA nemají používat pacientis projevy zvýšení nitrolebního tlaku, poruchou
vědomí nebo kómatem, protože mohou být mimořádně citliví na nitrolební účinky retence oxidu
uhličitého. Analgetika působící jako agonisté μ-opioidních receptorů mohou zakrýt klinický
průběh úrazu hlavy. Přípravek PALEXIA má být podáván s opatrností u pacientů s úrazem hlavy a
nádory mozku.

Křeče
Přípravek PALEXIA nebyl systematicky hodnocen u pacientů se záchvatovitými poruchami,
protože tito pacienti byli z klinických hodnocení vyloučeni. Přípravek PALEXIA, stejně jako jiná
analgetika působící jako agonisté μ-opioidních receptorů, se nedoporučuje podávat pacientům se
záchvatovitým onemocněním v anamnéze nebo za jakýchkoli podmínek zvyšujících riziko záchvatů.
Kromě toho může tapentadol zvýšit riziko vzniku křečí u pacientů užívajících jiné léčivé přípravky,
které snižují práh pro vznik křečí (viz bod 4.5).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebyl přípravek PALEXIA v kontrolovaných studiích
účinnosti studován, proto se použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.2 a 5.2).

Porucha funkce jater
Pacienti s mírnou a středně těžkou poruchou funkce jater vykazovali 2násobnou, resp.
4,5násobnou systémovou expozici ve srovnání s pacienty s normální jaterní funkcí.
Přípravek PALEXIA má být u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater podáván s
opatrností (viz body 4.2 a 5.2), a to zejména na začátku léčby.
Přípravek PALEXIA nebyl studován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, a proto se
použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.2 a 5.2).

Použití při onemocnění pankreatu/žlučových cest
Léčivé látky působící jako agonisté μ-opioidních receptorů mohou vyvolat spazmus Oddiho
sfinkteru. U pacientů s onemocněním žlučových cest včetně akutní pankreatitidy má být
přípravek PALEXIA podáván s opatrností.

Poruchy dýchání ve spánku
Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání ve spánku včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a
spánkové hypoxémie. Použití opioidů zvyšuje riziko CSA úměrně dávce. U pacientů, u nichž se
vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.

Smíšení agonisté/antagonisté opioidních receptorů
Při podávání přípravku PALEXIA spolu se smíšenými agonisty/antagonisty μ–opioidních
receptorů (např. pentazocin, nalbufin) nebo parciálními agonisty μ–opioidních receptorů (např.
buprenorfin)se má postupovat s opatrností. U pacientů, kterým je dlouhodobě podáván
buprenorfin k léčbě závislosti na opioidech, má být v případě, že je u nich z důvodu léčby akutní
bolesti nutné zahájit podávání plných agonistů μ–receptorů (jako je tapentadol), zváženo
převedení na alternativní léčbu (s např. dočasným vysazením buprenorfinu). Bylo hlášeno, že při
současném podávání s buprenorfinem je třeba podávat vyšší dávky plných agonistů μ –receptorů,
a v těchto případech je pak nutné pečlivě sledovat výskyt nežádoucích účinků, např. respirační
deprese.

Palexia obsahuje benzoát sodný, propylenglykol a sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje 59 mg benzoátu sodného v 25 ml roztoku (maximální jednotlivá
dávka), což odpovídá 2,36 mg/ml.
Tento léčivý přípravek obsahuje 48 mg propylenglykolu v 25 ml roztoku (maximální jednorázová
dávka), což odpovídá 2 mg/ml.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v maximální jednotlivé dávce, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Pediatrická populace

Stejná upozornění a opatření pro použití přípravku PALEXIA platí pro děti s následujícími dodatky:

Přípravek PALEXIA nebyl sledován u dětí a dospívajících s poruchou funkce ledvin nebo jater, a
proto se použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.2 a 5.2).

Přípravek PALEXIA se nedoporučuje u dětí do 2 let věku (viz bod 4.1).

Přípravek PALEXIA nebyl systematicky hodnocen u dětí a dospívajících s obezitou, a proto mají být
pediatričtí pacienti s obezitou podrobně sledováni a doporučená maximální dávka pro daný věk nemá
být překročena.

Přípravek PALEXIA je určen k použití při akutní bolesti, a proto byl zkoumán při krátkodobé léčbě.
Z tohoto důvodu nejsou k dispozici žádné dlouhodobé údaje o bezpečnosti u dětí (např. pro růst nebo
vývoj).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Centrálně působící léčivé přípravky / látky tlumící centrální nervový systém (CNS), včetně alkoholu a
narkotik tlumících CNS
Současné užívání přípravku PALEXIA spolu se sedativními léčivými přípravky, jako jsou
benzodiazepiny, nebo jiná léčiva tlumící dýchání nebo CNS (jiné opioidy, antitusika nebo
substituční léčba, barbituráty, antipsychotika, H1-antihistaminika, alkohol) zvyšuje riziko sedace,
respirační deprese, kómatu a úmrtí z důvodu aditivního tlumivého účinku na CNS. Proto, pokud se
zvažuje kombinovaná léčba přípravkem PALEXIA s látkou tlumící dýchání nebo CNS je třeba
zvážit snížení dávky a omezit dobu souběžného užívání (viz bod 4.4). Současné užívání opioidů a
gabapentinoidů (gabapentin a pregabalin) zvyšuje riziko předávkování opioidy, respirační deprese a
úmrtí.

Smíšení agonisté/antagonisté
Při podávání přípravku PALEXIA spolu se smíšenými agonisty/antagonisty μ-opioidních
receptorů (např. pentazocin, nalbufin) nebo parciálními agonisty μ –opioidních receptorů (např.
buprenorfin) je třeba postupovat s opatrností (viz také bod 4.4).

Přípravek PALEXIA může vyvolat křeče a zvýšit potenciál pro vznik křečí selektivních inhibitorů
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a
noradrenalinu (SNRI), tricyklických antidepresiv, antipsychotik a jiných léčivých přípravků, které
snižují práh pro vznik křečí.

Při léčbě tapentadolem byl hlášen vznik serotoninového syndromu časově související s užitím v
kombinaci se serotoninergními léčivými přípravky, jako jsou selektivní inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI)
a tricyklická antidepresiva. Serotoninový syndrom je pravděpodobný, jestliže je pozorován jeden z
následujících symptomů:

• Spontánní myoklonus
• Indukovaný nebo oční myoklonus s agitovaností nebo pocením
• Tremor a hyperreflexie
• Hypertonie a tělesná teplota > 38°C a indukovatelný oční myoklonus.

Vysazení serotonergních léčivých přípravků obvykle vede k rychlému zlepšení. Léčba závisí na
povaze a závažnosti příznaků.

Tapentadol se z organismu vylučuje především konjugací s kyselinou glukuronovou pomocí
uridindifosfát glukuronosyltransferázy (UGT), zejména jejích izoforem UGT1A6, UGT1A9 a
UGT2B7. Souběžná léčba silnými inhibitory těchto izoenzymů (např. ketokonazolem,
flukonazolem, kyselinou meklofenamovou) může proto vést ke zvýšené systémové expozici
tapentadolu (viz bod 5.2). Vzhledem k hlavní eliminační cestě, kterou je glukuronidová konjugace,
je možnost interakcí u dospělých nízká.

Bylo zjištěno, že tapentadol podávaný in vitro neindukuje ani neinhibuje žádný z hlavních
izoenzymů CYP, včetně CYP3A4.

U pacientů užívajících tapentadol je nutná zvýšená opatrnost při zahájení nebo vysazení souběžně
podávaných přípravků, které jsou silnými induktory enzymů (např. rifampicin, fenobarbital, třezalka
tečkovaná), protože to může vést ke snížení účinnosti, resp. zvýšenému riziku nežádoucích účinků.

Přípravek PALEXIA se nemá podávat pacientům, kteří užívají nebo v posledních 14 dnech užívali
inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), a to z důvodu možného aditivního účinku na koncentrace
noradrenalinu v synapsích, což může vést k nežádoucím kardiovaskulárním účinkům, např.
hypertenzní krizi.

Pediatrická populace

Vzhledem k hlavní eliminační cestě, kterou je glukuronidová konjugace, je možnost interakcí u dětí
starších 5 měsíců nízká (viz bod 4.2).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje o podávání těhotným ženám jsou velmi omezené.
Studie na zvířatech neprokázaly teratogenní účinky. Při dávkách vedoucích k nadměrné
farmakologii ale byl pozorován opožděný vývoj a embryotoxicita (nežádoucí účinky na CNS
související s účinky na μ–opioidní receptory v důsledku podání vyšších než terapeutických dávek).
Při koncentracích dosud nevyvolávajících nežádoucí účinky u matky (NOAEL) byly již zjištěny
účinky na postnatální vývoj (viz bod 5.3).
Přípravek PALEXIA má být v těhotenství podáván pouze v případě, že potenciální přínos převyšuje
potenciální riziko pro plod. Dlouhodobé užívání tapentadolu během těhotenství matkou vystavuje
plod působení tapentadolu. Následkem toho se u novorozence může objevit novorozenecký opioidní
abstinenční syndrom (NOWS). Novorozenecký opioidní abstinenční syndrom může být život
ohrožující, není-li rozpoznán včas a včas léčen. Antidotum pro novorozence má být snadno
dostupné.

První doba porodní a porod
Účinek tapentadolu na průběh porodu u lidí není znám. Podávat přípravek PALEXIA ženám
během porodu a těsně před porodem se nedoporučuje. U novorozenců, jejichž matky užívaly
tapentadol, má být sledována případná respirační deprese způsobená agonistickými účinky
tapentadolu na μ-opioidní receptory.

Kojení
O vylučování tapentadolu do lidského mateřského mléka nejsou k dispozici žádné informace. Ze
studie s potkaními mláďaty kojenými samicemi, kterým byl podán tapentadol, byl učiněn závěr,
že tapentadol se vylučuje do mateřského mléka (viz bod 5.3). Nelze proto vyloučit riziko pro
kojence. Přípravek PALEXIA se během kojení nemá podávat.

Fertilita
Údaje o vlivu přípravku PALEXIA na fertilitu u lidí nejsou k dispozici. Studie hodnotící fertilitu a
časný embryonální vývoj u samců a samic potkanů neodhalily žádný vliv na reprodukční parametry
(viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek PALEXIA může mít výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože
může nepříznivě ovlivnit funkce centrálního nervového systému (viz bod 4.8). To musí být
očekáváno zvláště na začátku léčby, při jakékoli změně dávkování nebo v kombinaci s alkoholem
nebo trankvilizéry (viz bod 4.4). Pacienti musí být upozorněni na to, zda smí řídit nebo obsluhovat
stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky u dospělých pacientů v placebem kontrolovaných studiích s přípravkem
PALEXIA byly převážně mírné až středně závažné. Nejčastější nežádoucí účinky postihovaly
gastrointestinální a centrální nervový systém (nauzea, zvracení, spavost, závratě a bolest hlavy).
Mezi nejzávažnější nežádoucí účinky patří sedace, respirační deprese a alergické reakce.

V tabulce níže jsou uvedeny nežádoucí účinky zjištěné v klinických studiích u dospělých s jinou
lékovou formou s okamžitým uvolňováním tapentadolu (PALEXIA potahované tablety) a u
dospělých po uvedení přípravku na trh. Jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů a četnosti
výskytu. Četnosti výskytu jsou definovány takto: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10);
méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000) a
není známo (z dostupných údajů nelze určit).

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Třídy orgánových
systémů
Četnost
velmi časté

časté

méně časté

vzácné

není známo
Poruchy imunitního
systému
hypersenzitivita
na lék*

Poruchy
metabolismu a
výživy
snížení chuti k
jídlu

Psychiatrické
poruchy
úzkost, stav
zmatenosti,
halucinace,
poruchy
spánku,
abnormální sny
depresivní nálada,
dezorientace,
agitovanost,
nervozita, neklid,
euforická nálada
abnormální
myšlení
delirium**
Poruchy nervového
systému
závratě,
spavost,
bolest hlavy
třes porucha pozornosti,
porucha paměti,
presynkopa, sedace,
ataxie, dysartrie,
hypestezie,
parestezie,
mimovolní svalové
kontrakce
křeče, snížená
úroveň vědomí,
abnormální
koordinace

Poruchy oka porucha zraku
Srdeční poruchy zvýšená srdeční
frekvence, palpitace
snížená srdeční
frekvence

Cévní poruchy zrudnutí snížení krevního
tlaku

Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
respirační deprese,
snížení saturace
kyslíkem, dyspnoe

Gastrointestinální
poruchy
nauzea,
zvracení
zácpa, průjem,
dyspepsie,
sucho v ústech
abdominální
diskomfort
porucha
vyprazdňování
žaludku

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
pruritus,
hyperhidróza,
vyrážka
urtikarie
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
svalové spazmy pocity těžkosti
Poruchy ledvin a
močových cest
opožděný začátek
močení, polakisurie

Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
astenie, únava,
pocity změny
tělesné teploty
abstinenční
příznaky, edém,
abnormální pocity,
pocity opilosti,
podrážděnost
(iritabilita), pocity
uvolnění (relaxace)

*Po uvedení přípravku na trh byly vzácně hlášeny případy angioedému, anafylaxe a anafylaktického šoku.
** U pacientů s dalšími rizikovými faktory, jako je onkologické onemocnění a pokročilý věk byly po uvedení na trh
pozorovány případy deliria.


V klinických studiích u dospělých s jinou lékovou formou s okamžitým uvolňováním tapentadolu
(PALEXIA potahované tablety) s expozicí až po dobu 90 dnů, byl po náhlém ukončení léčby
prokázán malý výskyt abstinenčních příznaků, a pokud se objevily, byly obecně klasifikovány jako
mírné. Lékaři nicméně mají být pozorní k projevům abstinenčních příznaků (viz bod 4.2) a při
jejich výskytu pacienta adekvátně léčit.

U pacientů trpících chronickou bolestí je zvýšené riziko sebevražedných myšlenek a chování.
Látky s výrazným vlivem na monoaminergní systém navíc souvisí se zvýšeným rizikem
sebevražedného myšlení a chování u pacientů trpících depresí, a to zejména na počátku léčby.
Údaje z klinických studií a postmarketingových hlášení nedokládají zvýšené riziko u tapentadolu.

Pediatrická populace

Očekává se, že četnost, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí a dospívajících užívajících
přípravek PALEXIA budou stejné jako u dospělých. Nebyly zjištěny žádné nové problémy
týkající se bezpečnosti z dokončených pediatrických studií u žádné z věkových podskupin, které
byly sledovány.

Nejsou k dispozici žádné údaje z klinických studií o abstinenčních příznacích u dětí užívajících
lékovou formu tapentadolu s okamžitým uvolňováním; lékaři však mají být po opakovaném
podání tapentadolu a jeho náhlém přerušení léčby pozorní k projevům abstinenčních příznaků (viz
bod 4.2).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

10

4.9 Předávkování

Symptomy
Zkušenosti s předávkováním tapentadolem u člověka jsou velmi omezené. Předklinické údaje
naznačují, že při intoxikaci tapentadolem lze očekávat podobné příznaky jako u jiných centrálně
působících analgetik s působením na μ-opioidní receptory. V zásadě tyto příznaky podle
klinického stavu zahrnují zejména miózu, zvracení, kardiovaskulární kolaps, poruchy vědomí až
kóma, křeče a respirační depresi až zástavu dechu.

Léčba
Léčba předávkování se musí zaměřit na léčbu příznaků vyplývajících z μ-opioidního agonismu.
Při podezření na předávkování tapentadolem je nutné věnovat zásadní pozornost udržení
průchodnosti dýchacích cest a zavedení asistované či kontrolované ventilace.
Specifickým antidotem respirační deprese z předávkování opioidy jsou čistí antagonisté opioidních
receptorů, např. naloxon. Respirační deprese po předávkování může trvat déle než účinek
antagonistů opioidních receptorů. Podání antagonistů opioidních receptorů po předávkování opioidy
nenahrazuje souvislé sledování průchodnosti dýchacích cest, dýchání a oběhu. Není-li odpověď na
antagonisty opioidních receptorů dostatečná nebo je krátká, má být podle doporučení výrobce
přípravku podána další dávka antagonisty (např. naloxonu).
O eliminaci neabsorbovaného přípravku ze zažívacího traktu dekontaminací aktivním uhlím nebo
výplachem žaludku lze uvažovat do 2 hodin po požití. Před pokusem o gastrointestinální
dekontaminaci má být věnována pozornost zajištění průchodnosti dýchacích cest.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika; opioidní analgetika; jiná opioidní analgetika.
ATC kód: N02AX06.

Tapentadol je silné analgetikum s agonistickým působením na μ-opioidní receptory a s
inhibičními účinky na zpětné vychytávání noradrenalinu. Tapentadol působí analgeticky přímo bez
farmakologicky aktivního metabolitu.

Byla prokázána účinnost tapentadolu v předklinických modelech nociceptivní, neuropatické,
viscerální a zánětlivé bolesti. Účinnost byla ověřena v klinických studiích u dospělých s jinou
lékovou formou s okamžitým uvolňováním tapentadolu (potahovanými tabletami) u pacientů s
nociceptivní bolestí včetně pooperační ortopedické a abdominální bolesti a chronické bolesti
způsobené kyčelní nebo kolenní osteoartritidou. Analgetický účinek tapentadolu ve studiích u
dospělých pacientů s nociceptivní bolestí byl obecně podobný účinku pozorovanému u
srovnávaného silného opioidního přípravku.

Účinek na kardiovaskulární systém: Během podrobné studie intervalu QT u dospělých nebyl
pozorován účinek opakovaných terapeutických a supraterapeutických dávek tapentadolu na
interval QT. Podobně neměl tapentadol relevantní účinek na ostatní parametry EKG (srdeční
frekvence, PR interval, trvání QRS a tvar T nebo U vlny).

Pediatrická populace

Účinnost perorálního roztoku tapentadolu na pooperační bolesti po dobu až 72 hodin byla
prokázána u dětí a dospívajících (věk mezi 2 roky a <18 let).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Biologická dostupnost tapentadolu hodnocená dle Cmax a AUC a všech dalších farmakokinetických
parametrů byla po podání 100 mg tapentadolu ve formě perorálního roztoku podobná biologické
dostupnosti po podání 100 mg tapentadolu ve formě potahovaných tablet (což je jiná perorální
11
léková forma s okamžitým uvolňování tapentadolu). Z tohoto důvodu jsou níže uvedené informace
získané ze studií s potahovanými tabletami také relevantní pro perorální roztok.

Absorpce
Tapentadol je po perorálním podání přípravku PALEXIA rychle a kompletně absorbován.
Průměrná absolutní biologická dostupnost po jednotlivé dávce (nalačno) je v důsledku rozsáhlého
first-pass efektu přibližně 32%. Maximální sérové koncentrace tapentadolu jsou pozorovány
typicky asi 1,25 hodiny po podání potahovaných tablet. Nárůst hodnot Cmax a AUC tapentadolu
závislý na dávce byl pozorován po podání potahovaných tablet přesahujících rozmezí perorálních
terapeutických dávek.
Studie opakovaných dávek (každých 6 hodin) s dávkovacím rozmezím 75 až 175 mg tapentadolu
ve formě potahovaných tablet ukázaly míru akumulace 1,4 až 1,7 u původní léčivé látky a 1,7 až 2,u hlavního metabolitu tapentadol-O-glukuronidu, která je dána především dávkovacím intervalem a
zdánlivým poločasem tapentadolu a jeho metabolitu. Koncentrace tapentadolu v séru dosáhne
rovnovážného stavu druhý den léčby.

Vliv stravy
Po podání potahovaných tablet po vysoce kalorické snídani s vysokým obsahem tuků se AUC a
Cmax zvýšily o 25 %, resp. 16 %. Za těchto podmínek došlo k prodlení v dosažení maximální
plazmatické koncentrace o 1,5 hodiny.
Podle údajů o účinnosti získaných při časném hodnocení během klinických hodnocení fáze II/III se
zdá, že vliv stravy není klinicky relevantní. Přípravek PALEXIA lze podávat nezávisle na jídle.

Distribuce
Tapentadol je v organismu rozsáhle distribuován. Distribuční objem tapentadolu po intravenózním
podání je 540 ± 98 l.
Vazba na sérové proteiny je nízká a tvoří přibližně 20%, váže se zejména na albumin.

Biotransformace
Je metabolizováno asi 97 % původní látky. Hlavní cesta biotransformace tapentadolu je konjugace
s kyselinou glukuronovou s tvorbou glukuronidů. Po perorálním podání je přibližně 70 % dávky
vyloučeno močí v konjugované formě (55 % glukuronidů a 15 % sulfátů tapentadolu).
Nejdůležitější enzym účastnící se glukuronidace je uridindifosfát glukuronosyltransferáza (UGT),
zejména její izoformy UGT1A6, UGT1A9 a UGT2B7. Celkem 3 % léčivé látky jsou vyloučena
močí v nezměněné podobě. Tapentadol je navíc metabolizován pomocí CYP2C9 a CYP2Cna N-desmethyltapentadol (13 %) a pomocí CYP2D6 na hydroxytapentadol (2 %), které jsou dále
metabolizovány konjugací. Metabolismus léčivé látky prostřednictvím cytochromu P450 má proto
menší význam než glukuronidace.
Žádný z metabolitů nemá analgetický účinek.

Eliminace
Tapentadol a jeho metabolity jsou vylučovány téměř výhradně ledvinami (99 %). Celková clearance
po intravenózním podání je 1530 ± 177 ml/min.

Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Průměrná expozice (AUC) tapentadolu byla ve studii se staršími pacienty (65 až 78 let věku) ve
srovnání s mladými dospělými pacienty (19 až 43 let) podobná, Cmax byla u skupiny starších
pacientů oproti mladým dospělým pacientům snížena o 16 % .

Porucha funkce ledvin
U pacientů s různým stupněm funkce ledvin (od normální funkce až po těžkou poruchu funkce)
byly AUC a Cmax tapentadolu srovnatelné. Naproti tomu při zvyšujícím se stupni poruchy
funkce ledvin byla pozorována narůstající expozice (AUC) tapentadol-O-glukuronidu. U pacientů s
mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin je AUC tapentadol-O-glukuronidu
1,5násobně, resp. 2,5násobně a 5,5násobně vyšší než u pacientů s normální funkcí ledvin.

12
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater vedlo podání tapentadolu k vyšším expozicím a sérovým
hladinám tapentadolu oproti pacientům s normální funkcí jater. Poměry farmakokinetických
parametrů u skupin s mírnou a středně těžkou poruchou funkce jater v porovnání se skupinou s
normální funkcí jater byly AUC 1,7 a 4,2; Cmax 1,4 a 2,5; t1/2 1,2 a 1,4. Stupeň tvorby tapentadol-
O-glukuronidu byl nižší u pacientů s vyšším stupněm poruchy funkce jater.

Farmakokinetické interakce
Tapentadol je metabolizován hlavně glukuronidací a pouze malé množství je metabolizováno
oxidací.

Protože glukuronidace je systém s vysokou kapacitou/nízkou afinitou, který není snadno nasycen
ani při onemocnění, a protože terapeutické koncentrace léčivých látek jsou navíc obecně mnohem
nižší než koncentrace nutné pro potenciální inhibici glukuronidace, jakékoli klinicky relevantní
interakce vyvolané glukuronidací nejsou pravděpodobné. V klinických studiích interakcí léků byl
hodnocen případný vliv paracetamolu, naproxenu, kyseliny acetylsalicylové a probenecidu na
glukuronidaci tapentadolu. V klinických studiích s naproxenem (500 mg dvakrát denně 2 dny) a
probenecidem (500 mg dvakrát denně 2 dny) se prokázalo zvýšení AUC tapentadolu o 17 %, resp.
57 %. V těchto klinických studiích nebyly celkově pozorovány žádné klinicky relevantní účinky na
sérové koncentrace tapentadolu.
Studie interakcí tapentadolu s metoklopramidem a omeprazolem dále hodnotily případný vliv
těchto léčivých látek na absorpci tapentadolu. Ani při těchto klinických studiích nebyly zjištěny
žádné klinicky relevantní účinky na sérové koncentrace tapentadolu.
Studie in vitro neodhalily žádný potenciál tapentadolu inhibovat nebo indukovat enzymy
cytochromu P450. Klinicky relevantní interakce zprostředkované systémem cytochromu P450 jsou
proto nepravděpodobné.
Vazba tapentadolu na plazmatické bílkoviny je nízká (asi 20 %). Proto je pravděpodobnost
farmakokinetických lékových interakcí v důsledku substituce na vazebných místech proteinů nízká.

Pediatrická populace

Absorpce
U pediatrické populace byly maximální sérové koncentrace pozorovány v podobném čase jako u
dospělých, bez změn souvisejících s věkem.

Vliv stravy
U dětí a dospívajících nebyly provedeny speciální studie vlivu stravy na účinek. Ve studii fáze III
prováděné u dětí a dospívajících byl perorální roztok tapentadolu podáván bez ohledu na příjem
potravy.
Na základě údajů o účinnosti získaných během fáze III studie u dětí a dospívajících se nezdá, že by
byl vliv stravy klinicky významný. Přípravek PALEXIA lze podávat nezávisle na jídle.

Distribuce
Distribuční objem s ohledem na věkovou skupinu u dětí po perorálním podání tapentadolu a
odvozený z populačního modelování farmakokinetiky (Pop PK) je uveden v následující tabulce:

Věková skupina
Zdánlivý distribuční objem
(V/F) po perorálním podání
(l)
Průměr ± SE
12 až méně než
18 let věku 923 ± 6 až méně než
12 let věku 534 ± 2 roky až méně
než 6 let věku 276 ± Parametry jsou založené na novém kombinovaném modelu

13
Biotransformace
U dětí starších 5 měsíců je metabolismus tapentadolu rozsáhlý.

Eliminace
Pediatrická clearance tapentadolu po perorálním podání a odvozená z Pop PK modelování pro různé
věkové skupiny je uvedena v tabulce níže.

Věková skupina
Zdánlivá clearance
tapentadolu (CL/F) po
perorálním podání
(l/h)
Průměr ± SD
12 až méně než
18 let věku
212 ± 6 až méně než 12 let
věku
149 ± 2 roky až méně než
let věku
80 ± Parametry jsou založené na novém kombinovaném modelu

Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin a jater
Přípravek PALEXIA nebyl studován u dětí a dospívajících s poruchou funkce ledvin a jater.

Farmakokinetické interakce
U dětí a dospívajících nebyly provedeny specializované studie lékových interakcí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Amesův test neprokázal genotoxicitu tapentadolu pro bakterie. Při testech chromozomální aberace
in vitro byly pozorovány nejednoznačné výsledky. Při opakovaném vyšetření byly ale výsledky
jednoznačně negativní. Podle dvou výstupů, kterými byly chromozomální aberace a neplánovaná
syntéza DNA, testovaných do maximální tolerované dávky, nebyl tapentadol genotoxický in vivo.
Dlouhodobé studie na zvířatech neprokázaly možné kancerogenní riziko relevantní pro člověka.
Tapentadol neměl žádný vliv na fertilitu samců nebo samic potkanů. U vysoké dávky byla však
snížena míra přežití in utero. Není známo, zda k tomu došlo prostřednictvím samce, nebo
samice.Tapentadol neprokázal žádné teratogenní účinky u potkanů a králíků po intravenózní a
subkutánní expozici. Po podání dávek vedoucích k nadměrné farmakologii byl však pozorován
opožděný vývoj a embryotoxicita (nežádoucí účinky na CNS související s účinky na μ–opioidní
receptory v důsledku podání vyšších než terapeutických dávek). U potkanů bylo pozorováno snížení
míry přežití in utero po intravenózním podání. Tapentadol vyvolal zvýšení mortality mláďat Fgenerace u potkanů po přímé expozici prostřednictvím mléka mezi 1. a 4. dnem po porodu již v
dávkách, které nevyvolaly toxicitu u matky. Nebyly pozorovány žádné účinky na neurologicko-
behaviorální parametry.
Vylučování do mateřského mléka bylo sledováno u potkaních mláďat kojených samicemi, které
dostávaly tapentadol. Tapentadol a tapentadol-O-glukuronid působil na mláďata v závislosti na
dávce. Byl učiněn závěr, že se tapentadol do mléka vylučuje.

Juvenilní potkani byli léčeni od postnatálního dne 6 do 90. dne, který pokrýval období vývoje
odpovídající ranému dětství, dětství a dospívání u člověka. Během prvních 3 dnů léčby byla
pozorována numericky vyšší incidence mortality při dávkách ≥ 25 mg/kg/den s plazmatickou
expozicí tapentadolu při LOAEL srovnatelnou s předpokládanou klinickou plazmatickou expozicí u
dětí. Tapentadol byl dobře snášen u mláďat starších než 10 dnů. Nebyly pozorovány žádné klinické
známky související s léčbou, účinky na tělesnou hmotnost, spotřebu potravin, vývoj před
odstavením nebo reprodukční vývoj, růst dlouhých kostí, motorickou aktivitu, chování nebo učení a
paměť. Hmotnosti orgánů a makroskopické nebo mikroskopické hodnocení neprokázaly žádné
14
změny související s léčbou. Tapentadol neovlivnil parametry pohlavního vývoje, páření nebo
březosti u léčených zvířat.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Natrium-benzoát (E211)
Monohydrát kyseliny citronové
Sukralosa (E955)
Malinové aroma obsahující propylenglykol (E1520)
Čištěná voda

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let
Po prvním otevření lahvičky nesmí být roztok používán déle než 6 týdnů.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Neotevřený přípravek: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Po prvním otevření: Uchovávejte ve vzpřímené poloze.

6.5 Druh obalu a obsah balení

HDPE lahvičky zapečetěné Al folií a s HDPE/PP dětským bezpečnostním uzávěrem.

Lahvičky s perorálním roztokem jsou dodávány s dávkovací pipetou s připojeným adaptérem.
Stupnice 2,5ml dávkovací pipety je kalibrovaná po 0,05 ml.
100 ml lahvičky

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

Pro další zacházení viz bod 4.2.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Grünenthal GmbH
Zieglerstr. 52078 Aachen
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

PALEXIA 4 mg/ml perorální roztok: 65/009/13-C

15

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16. 1. Datum posledního prodloužení registrace: 30. 6.
10. DATUM REVIZE TEXTU

3. 2.